Novinky
Aktuálně
Události
Stížnosti Štrasburk
Právo
Judikatura
Rukověť kverulantova
Hledám své dítě
Rodinné právo
Dokumenty
Syndrom zavrženého rodiče
Střídavá péče
Film "Střídavka"
Literatura
Publicistika
Časopis
Číslo 1/94
Našim dětem
Přemýšlej
Maminkám
Fotoarchiv
Spojení
Odkazy
Sponzorům
Skála hrůzy
Klub Střídáček

Poradna

SLUŠNÝ ROZVOD

Justiční kanál
 
Diskusní fórum



TOPlist

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU CR

Diskriminaci ve výchově svých dětí si otcové sami přejí!

z rozsudku Okresního soudu Brno - venkov č.j. 9 P 131/2001 ze dne 8. 4. 2002 o svěření nezl. Jana B., nar. 13. 10. 1994, do výchovy matce po téměř roční střídavé péči obou rodičů:

... "Soud považuje za nutné se nejdříve vyjádřit k četným článkům, výňatkům z odborné literatury, popřípadě odkazům na knihy z oboru dětské psychologie. Tyto přílohy totiž zaujímají poměrně velkou část spisu a otec i jeho obecný zmocněnec kladli na tuto literaturu (dle jejich názoru důkazy) velký důraz. V daném případě se sice jedná o poměrně kvalitní publikace mající víceméně obecnou platnost, nicméně ne vždy je možno tyto šablony použít na konkrétní rozvodový spor o dítě. Každý případ je zcela individuální a je třeba jej řešit v mnohem širších souvislostech než by se na první pohled zdálo. Soud především odmítá tvrzení o preferenci matek při rozhodování o výchově dětí. Je sice pravda, že v 90% případů jsou nezletilé děti svěřovány do výchovy matkám, je to však proto, že otcové si toto řešení sami přejí. Každodenní starost o nezletilé dítě totiž sebou přináší velmi výrazné omezení v trávení volného času, ve výběru zaměstnání, ve finanční oblasti a v neposlední řadě i ve výběru nového partnera. Této skutečnosti jsou si otcové moc dobře vědomi a proto v drtivé většině případů navrhují, popřípadě souhlasí se svěřením svých dětí do výchovy matky. Pokud se však najde takový otec, který má o výchovu vážný zájem a navrhuje svěření nezletilého dítěte do své výchovy popřípadě střídavou výchovu, je třeba vždy velmi pečlivě zvážit, zda by skutečně nebyla pro dítě lepší výchova u otce. V daném případě však při vší úctě a obdivu k postoji otce je nutno konstatovat, že podmínky pro střídavou výchovu, popřípadě pro svěření nezletilého do výchovy otce, nebyly splněny. ..."

z odvolání:

... "A zdržíme-li se ještě trochu u obecných závěrů, tak soud se hluboce mýlí i ve svých názorech na příčiny diskriminace otců v porozvodové výchově dětí. Zdůvodnění tohoto stavu je jednostranným a povrchním subjektivním dojmem z vnitřku státní struktury: Z těch otců, kteří "v drtivé většině případů navrhují, popřípadě souhlasí se svěřením svých dětí do výchovy matky", ti, kteří se "najdou" a "mají o výchovu vážný zájem" jsou rozvodovým systémem drceni a musí souhlasit, neboť nespokojí-li se s vyměřeným "širokým stykem" (v nejlepším případě 2 víkendy v měsíci, pokud není dítě zrovna nemocné), státní struktury s nimi zametou daleko hůře (srovnej s trestným činem útisku podle § 237 tr. zákona, který spáchá ten, kdo jiného nutí, zneužívaje jeho tísně nebo závislosti, aby něco konal, opominul nebo trpěl!)

Že tato diskriminace v poměrech českého právního státu panuje, ostatně připouští - chválihodně - i přední feministka Michaela Marksová - Tominová. Viz příloha č. 1.
(cit. z rozhovoru s redaktorem deníku Právo, 12. 10. 2001: "I muži bývají obětí diskriminace podle pohlaví, například když chtějí po rozvodu dostat dítě do své péče.")

Uvedené názory soudu v neposlední řadě svědčí ovšem také o nerozlišování specifičnosti opatrovnického - nesporného řízení a nepochopení zásady oficiality. Výchova dítěte je podle lidské přirozenosti a dosud ještě i podle českých právních předpisů nejen právem, ale i povinností rodičů. Soud proto v opatrovnických řízeních z moci úřední provádí (musí provádět) dokazování a rozhoduje (musí rozhodovat) podle objektivně zjištěných poměrů a výchovných schopností jednotlivých rodičů, nikoliv podle návrhů účastníků, včetně okolnostmi a státním aparátem donucených "navrhujících" otců, takže dítě by mělo být svěřováno vždy kvalitnějšímu rodiči bez ohledu na návrhy.

Připustíme-li, že nejdůležitějším kritériem k posouzení, u kterého z rozvedených rodičů bude mít dítě příležitost k nejpříznivějšímu vývoji, je kvalita osobnosti rodiče (rodič vychovává dítě tak kvalitně, jak kvalitní je sám), potom lze k tomuto účelu vhodně využít Gaussovu křivku, jakožto univerzální charakteristiku rozdělení jevů a proměnných v živé i neživé přírodě. Rozdělíme-li tuto křivku na 3 základní úseky (osobnost rodiče spíše špatná, osobnost průměrná, osobnost spíše dobrá) do nichž promítneme 9 možných kombinací osobností rodičů dítěte (např. matka i otec spíše dobří, matka dobrá - otec průměrný, matka spíše špatná - otec spíše dobrý atd.), tak i při určitém preferování matek z "biologických důvodů" (kombinace oba spíše špatní, další kritéria u shody kvalit obou), dospějeme k závěru, že alespoň jedna třetina rozvádějících se (nebo rozváděných!) otců má z hlediska kvality osobnosti lepší výchovné předpoklady než matky, a že minimálně takový poměr mezi rodiči, kterým bylo dítě svěřeno do výchovy, by se měl odrážet i v soudní praxi, na rozdíl od setrvalého výrazného nepoměru, uvedeného i soudem. V dalších podrobnostech odkazuji na citovanou studii PhDr. Eduarda Bakaláře, CSc., "Zamyšlení nad otázkou, kdo má vychovávat děti po rozvodu manželství" z metodické publikace Ministerstva práce a sociálních věcí "Nové pohledy na rozvodovou tematiku" v příloze č. 2. ..."


Pokud tedy máte zkušenosti jiné a nejste přitom z oné "drtivé většiny navrhujících otců", napište nebo zatelefonujte soudci Mgr. Břetislavu Cvanovi z Okresního soudu Brno - venkov, Příkop 11, 604 72 Brno. Jistě si s Vámi rád popovídá a Vaše slova bude "velmi pečlivě zvažovat".


Našli jste potřebné informace a inspiraci? Provoz těchto stránek i další aktivity sdružení Spravedlnost dětem můžete podpořit sponzorským darem.

Za podporu děkujeme.

Tato stránka je vytvořena a hostována společností dbPro. Šíření obsahu s uvedením zdroje vítáno.