Novinky
Aktuálně
Události
Stížnosti Štrasburk
Právo
Judikatura
Rukověť kverulantova
Hledám své dítě
Rodinné právo
Dokumenty
Syndrom zavrženého rodiče
Střídavá péče
Film "Střídavka"
Literatura
Publicistika
Časopis
Číslo 1/94
Našim dětem
Přemýšlej
Maminkám
Fotoarchiv
Odkazy
Sponzorům
Skála hrůzy
Klub Střídáček

Justiční kanál
 
Diskusní fórum



TOPlist

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU CR

PAS - A., N. a oco

A...-N...-oco
Ing. Juraj Kizák s dětmi

A. (13 let) a N. (10 let)

Albuquerque, USA

prosinec 2002, leden 2003

Z e-mailové korespondence citováno s laskavým svolením autora


1. ledna 2003

Vsetkych zdravim a prajem vsetko najlepsie do Noveho roku!

Co by som najradsej napisal, bohuzel napisat stale nemozem, ze ma moje deti objali a veselia a raduju sa so mnou ako predtym. Chvilami sa tak deje, ale su tak strasne zviazane tym, co im bolo povedane za tie 3 a pol roky, a co museli prezit ako sucast rozvodu predtym, ze to je na dlhu cestu predo mnou, aby sa tak stalo. Kto ma pozna vie, ze sa nevzdam, a ze I nadalej budem vsetku energiu venovat tomu, aby z mojich deti boli riadny a slusny ludia. Dnes chvilami ked vidim, ako sa spravaju, "po americku", je mi tazko. Naprijklad, ked mi nevedia ani odpovedat na otazku, kolko maju televizii dioma, ci tri, ci styri. Nina prave caka dalsiu do svojho pokoje.

Co sa ale udilao predtym, nez sa mi podarilo deti vidiet cca od zaciatku prosince 2002, je na samostatny film z produkcie hollywoodu. Citil som sa stale, akoze sa rano prebudim a zistim, ze to bol sen. Ani dnes nemam cas na cely pribeh, pretoze tolko casu na interente tu nemam, a miestne university su zavrete cez sviatky a interentove kaviarne to nemaju.

Tak len strucne.

National center for Missing and Expolited Chidren deti opat nasiel.
Moja americka pravnicka sa cez sud pokusala dorucit sudnu obsielku. Neuspesne. Uz tam neboli.

National Center for Missing and Expolited Children zahajil celonarodne pattranie po celych USA. Zase H. a deti nasli.
Sud konecne dorucil sudnu obsilku.
Sudna obsilka boal o tom, aby H. umoznila moj kontakt s detmi cez Vianoce na zaklade Haagske umluvy o mezinarodnych aspektech civilneho unosu deti, ako to kvalifikoval z pohladu matky Cesky heslinksy vybor.

Hned po tom, co bola obsilka H. dorucena, mojej americkej pravicke volali z roznych americkych iimigracnych institucii a hovorili jej, ze sa chystam do USA deti uniest.
V CR H. pravnicka okamzite po tom, co bolo predbezne opatrenie o mojej navsteve deti v USA ceskym sudom schvalene, urobila vsetko pre to, aby som nemohol z CR vycestovat. Cez Policiu, sudy, Mestky vybor kde byvam. cez to vsetko sa mi to podarilo, ako to je na dalsiu samostatnu kapitolu. Vycestoval som v sulade s cesakymi zakonmy, ovsem co ma caka ked sa vratim, aby siom opat vyriesil, to si zatial ani neviem predstavit. Vyzera to na dalsie mesiace, dokila opat budem pripraveny odist za detmi.

Co tu v USA? Albuquerque je male sotva polmilionove provincne mestecko, povedal by som, z etu "zdochol pes". Cez vianoce som mal konecne pol dna volna poo tych 4 rokoch, ked som bol stastny vidiac deti den predtym - a oddychujuci na slniecku. To je celkom prijemne, aj ked je okolo nuly, ale vraj byva daleko teplesjie.

Asi v akom duchu prebieha tzv "court clinique", kde sudny psychologovia za jednostrannym zrkadlom pozoruju, ako sa deti spravaju, ked som s nimi, a potom sa na niecom snazia spolu so mnou a s H. [za ucasti mediatora, perfektneho profika a nasich pravnikov] dohodnut, vam poviem na priklade.

Je tu tzv Family Support center, ktoremu sud nariadil, aby bol pritomny, ked som s detmi, a pozoroval, ako to prebieha. Moje 2 hodinove stretnutie s detmi nas stoji cca 1.000 Kc teda.

Ked sa nas pytali, kto to bude platit, navrhol som pol na pol. H., ze aby som to zaplatil ja, kedze ja som ten, kto chce vidiet deti, tak sa sudkyna opytala, kolko vydelavame. A ja ze 700 usd/mes. H. ze 37.000 usd/rok, teda nieco okolo 3.000 usd/mes. Sudkyna bola mudra, rozhodla, ako by asi rozhodol kazdy mudry clovek, co chce byt aspon trochu spravodlivy ku vsetkym. sudy a sudcovia tu maju prirodzenu autoritu, zbytocne sa veci netahaju, aj ked "fronty" na pojednavania su aj tu.

Dnes som bol zase s detmi. Doniesli video, ze to budu radsej pozerat, ako sa hrat so mnou ci ist na ihrisko. Pred dvoma dnami sme boli, hrali sme basket, street hokej. Nechal som ich pozerat, ked cchu. Nakoniec N. sama od seba aspon nieco so mnou robila, hrala nejaku "table game", ukazovala mi ako tancuje. Dava mi tazke otazky, na ktore jej nemozem odpovedat, a ktore vyzaduju hodiny a hodiny.

Precital som im z anglickehj biblie 1. korintskym 13.3., snad jedine meisto , ktore viem najst a ktore povazujem za najkrasie v celej knihe knih. cital som im cesky z richarda bacha "nikdo neni daleko", aby si spomenuli na moj hlas. robili sa, ze to neposluchaju, adam si dal radsej hudbu do ucha, nina ale na pol ucha pocuvalal, iked "vraj vobec nie". hrame spolu taku hru, ktora nie je jednoducha, a bude dlha a tazka. tak rad by som to vsetko N. povedal, vysvetlil.

Sud pochopil, ze potrebuju terapiu, odbornu, ze inac sa dalej nepohneme. uvidime.. Potrebujem vsak byt tu cim dlhsie, lebo vzdy po tom, co sa niekam dostaneme za tie dve hodiny, sa za dva dni vracaju znova tvrdi ako kamene presedceny o otm, ze som ten najhorsim a ze do ich zivotov nepatrim. H. I v tomto robi vsetko pre to, aby sa cele sudom nariadene vyhodnotenie nas vsetkych styroch neuskutocnilo tak skoro, aby som mussel skor odtial odist.

professor Warshak, jeden z najvacsich US odbornikov, z ktroym som v kontakte [www.warshak.com] podporil nazor moj i dlasich, ze to ma byt cim skor. tak uvidime. je to na roky, ale vsetcia sa snazia detom vratit otca aspon trochu, mimo ich maminky - , v ramci svojich moznosti, vidia ze nie som ten, o ktorom vsade hovori H. ["marylandsky vrah" atd] - ale deti su uz tak strasne ovplyvnene za tu dobu, ze to dbude trvat velmi velmi dlho. A obavam sa, ze to na nich zanecha, ci zanechalo nezmazatelene stopy v ich zivotoch.

v jednej uprimnej chvilke mi Nina sama povedalal, ked som sa jej opytal, ze sa uz neusmieva tak vela a tolko ako predtym, ze je to Pravda. to ma mrzi najviac. Vratit jej usmev som si dal ako dalsi svoj ciel. Bude to dlha cesta. Kazda rada vitana.

H. zufalo brani detom vediet pravdu vo vsetkom. Na druhej strane im hovori veci, o ktorych by nemali vediet, ktore su aj podlas pracovnikov US sudu a court clinique urcene len pre dospelych, kotre sa detom nehovoria, neriesia s nimi, preotoze su to "veci dospelych". Jednu polku pravdy im vsak akosi mimovolne zabuda hovorit.

Napriklad sme s A. dosli na to, ze ma aggressive skates kupene pred rokom a pol k narodeninam. H. som na to poslal peniaze, na polku tych brusli, prave vtedy som ich opat nasiel a chvilu s nou komunikoval mailom, dokial oapt nezmizla. A. to vsak nepovedala, ze polku brusli dostal odo mna. Bol prekvapeny, ked som mu to povedal, neverili tomu. Atakovali ma, ze som lhar, klamar. Preco ja? Verit niekomu, o kom im bolo povedane, ze to snad ani nie je clovek ale zviera v ludskej kozi? O tom, ze som to a. k narodeninam poslal, mam dokaz. Bankovy prevod, na ktorom je napisane, "adamovi k narodeninam na brusle". myslite, ze je cas, aby som mu to ukazal dnes? Nie. Zajtra? Neviem. Nejak to Vesmir zariadi, kedy a ako sa dozvie, ze bol manipulovany, ze vie len jednu stranku vsetkeho, a este z polovice vymyslenu.

Ako sa citim? Som pokojny. Dycham vzduch ten isty, co moje deti. Zasial som do nich zrniecko, z ktoreho verim, jedneho dna opat vykvitne ich laska ku mne. Bojuju, neveria. A ja nemma moznost im povedat viac, ako znesu dnes, ako si praju ludia z court clinique. Co ma caka tu neviem, ale podla toho, ako mam moznost sledovat, co sa deje v CR, co H. tam vsetko ako svoj vykrik tomu, ze sud konecne ukazal, ze deti vidiet mozem, urobila, na ruziach tu ustlane mat nebudem. I jej kroky zatial tu su namierene proti mne, proti tomu, aby deti ma vidali aj nadalej, hned ako im skoncia prazdniny. .....

Pravnik z Harvardu, ktoreho som stretol nedavno v CR mi povedal, co im tam povedali. "Cim dlhsie trva sud, sudne pojednavanie, tym blizsie je k pravde". Mam svoje chyby, urobil som ich plno vo svojom zivote. Priznal. Sebe, H., [H. stale tvrdi, ze ziadnu nikdy neurobila] Ale ziadna z nich nie je taka, ze by som nemal byt po zbytok zivota dobrym otcom svojim detom, ako som bol predtym. Tomu verim, to je moja Pravda, preto robim, co robim. .....

Som Vam kazdemu velmi vdacny, kto dostal tento mail, a zaviazany - ze som tu, ze vidavam cez prazdniny kazdy druhy den svoje deti. Myslim, ze moj zivot nie je tak dlhy, aby som to kazdemu z vas mohol vratit co ste pre mna urobili, aby sa moj sen stal skutkom. DAKUJEM.

Prajem kazdemu, nech sa mu splni, co si praje v roku 2003. MNE SA MOJ 4 ROCNY SEN TOHO ROKU NA VIANOCE SPLNIL. NECH SA SPLNI I VAM!

Juraj

PS: Ak mozem tu nieco pre niekoho urobit, sem s tym. Zazraky do troch dni, zbytok do tyzdna ;-) Zazraky sa deju.

pps: omluva za kostrbatost. pisane v rychlosti, opat som nestihol vsetko

---------------------------

8. ledna 2003

mili vsichni...

ani nevite, jak mi dodavate silu tim, ze dostanu par radek od vas rikajici ze co delam ma smysl... sam jsme uz nekduy za ty tri leta vahal, co je spravny nevidic svetlo na konci tunelu...

jsem hrdy tata, otec, "oco", jak mi rikali me deti predtim - ted mi jen nina tak rekla, kdyz jsme se ji ptal na prvni navsteve, kdo jsem, rekla ze si pamatuje, ze "oco"... to byl pro mne krasny okamih...

ted je to horsi, deti jsou jasne programovany proti mne... na posledni navsteve jsme je radsi pustil zpatky, nechteli delat vubec nic...

ale pred tydnem mi oba dva nezavilse rekli, ze "jsem mamince nikdy neublizil..." to bylo pro mne opet neco, ze to rekli jasne a primo mi do oci, i kdyz mohli rici opak...

taky jim bylo podsouvano, ze pru jsme jim pred lety "otravil svacinu" [drugg the snack], co taky mi do oci vyvratili, ze to nikdy nerekli...

tak takovy,m vecem tady celim, je to neskutecne, citim se "jak alenka v risi divu"

h. dela taky vsechno proto, aby se mnou nic nedelali. napriklad da detem videokazetu harryhoi pottra [ ktereho mimovhopdem videli "milionkrat" jak rekla N....], nebo jim dovoli vzit kazdemu CD prehravac. a tak mile moje deti, misto aby se mnou komunikovali nebo hramli nejkaou hru - si daji CD na usi a delaji, ze jednoduse nejsdem...

rovnez v den, kdy jsem mel byt s detmi od 13.00, h. s nimi byla tri hodiny predtim venku a pak jim dala dobry obed - takze deti se mnou jejn zivaji a odmitaji delat jakekoliv "outside activities..." a ja jsme prti tomu bezmocny... proste kdyz jeden nechce neco - a ten druhy nemuze nic proti tomu - jsem tam jednoduse do poctu. a hanka jim rekne, ze je vsechno v poradku, ze si mohou delat co cteji... a tak me N. poucuje o tom, ze rodic nema pravo dokopy na nic, protoze kdyz dite nechjce - tak rodic nemuze... asi tak nejak... je moc sikovna a inteligentni - a po mne, jak jste mi mnoho z vas potvrdili - dekuji, jsme hrdy otec :-))) - ale ted je bohuzel zneuzivana proti mne.

a. je tvrdsi nez ona, ona ma zajem o komunikaci - ale je vedena, tazena starsim adamem. nedokazi se na ne zlobit - i dkyz za danych okolnosti nemohu s tim temre nic sam delat - musi to byt odnekud z vrchu, od soudu, aby se neco zmenilo v tomto ohledu... adama dokonce maminka tak zmanipulovala proti mne za tech par dnu jeste vic - ze ted uz neche ani abych mu koupil brosle - inline skates - ktere v rpvni den chte -- a ja vim avidim, jak po nich touzi. a ja jsme mu chctel dat darek, vic nez zvejkacku... jinak maji vseho dost - bohuzel, az prilis, nedoakzi si uz vazit bezmnych veci, stavaji se z nich "konsumenti", cemu jsme se v jeich zivotech stale a systematicky branil...

verim, ze alespon neco se mi na jejich zivotech jeste podari zachranit... dekuji moc, ze mi davate najevo, ze delam spravnou vec usilujic o sve deti - a ze to nemam vzdat...

vase maily jsou tak nadherne, ze z nich jednoho dne udelam knizku... uz jsme byl v CR pozadan aby byl pripad mych deti zdokumentovan v ramci nejkae pripravovane dokumetance o PAS zavrzenych rodicich apod...

co ja jinak? tady je nad nulou, tak do 10 stupnu, obycejne hezke slunicko. a tak jsme se stal asi nejvetsim "chodcem" v albuquerque, protoze mezi jednotlivymi knihovnemi je to cca 2-3 mile, takze si to straduji 2x denne...

a kdo me zna, a vi, jak jsme rovnez na tom financne, vi, ze radsi prejdu pet mil pesky, nez dam dollr za autobus 2x denne... to jsme ale skot, vid? ;-) kdyz ale vemete v uvahu, ze hodina pravnika je cca 200 usd standradne, a ruzni terapueti, family support center a td od 30-100 usd/hodinu - a my jej musime zatim pouizvat pro kazdy muj kontakt z detmi snad do nekonecna - tak se mi divit nebudete mozna... pak radsi dam za taxik s detma 50 doalru, abychom se dostali rychle z mista A do mista B za tu kratkpou dobu 2 ci 3 hodin, co spolu mame. vsechno tady je totiz neskutecne roztahane, tkaze pesky chodi skutecne jen "socky" jako ja ;-) ale proot uz znam temer kazdeho bezdomovce na ceste...

... deti mi rekli, ze nebyli v kostele ani na vanoice, protoze byly "busy"... ne ze bych ja byl clovek, podle kterehgo se mohou psat modlitebni knizky - ale snazil jsem se nase deti vest k nejakych hodnotam - ktere ndes z duvodu over4consumerism" vubec nemaji...

nevzdal jsme se a ni v tom. cetl jsme jim richarda bacha, nikdo neni daleko... ze si oba dali CD prehravace na usi? co rici? cetl jsme jim dal a pani, ktera tam byla z rozhodnuti soudu z family support center... vim, ze n. alespon neco slysela... nakonec mi ta pani rekla - i kdyz jsme to cetl cesky - ze se ji to libilo, jak jsme to detem cetl... verim, ze alespon jendo slovo z toho se do dusi mych deti dostalo...

pak jsme detem precetl - a to bylo jeste pred tim - na vanoce - krasnou vec - a to vam poslu, kdyz to naksenuju,m, sl=ibuji...

a taky jsme jim precetl modlitbu "alcoholic anonymous", znate to? pripomnela mi to manzerka hostelu, kdyz jsme ji rikla, jak spolu "valcime" s detma...

ano, mam uzasne deti, ze? verim, ze vse se na dobre obrati... "pravda a laska zvitezi nad lzi a nenavisti"? budfe i heslo pristiho ceskeho presidenta stejne? do politiky radsi nebudu zabrdat...

vsem dekuji... pry nemam pouizvat moc sve emoce... dokazu to ale ja bez emoci? narodil jsme se jako clovek s nima, ne robot bez nich... a tak se s nimi s vami o ne delim, protoze to tak citim. s lidmi, diky kterym jsem tady a ted nevedic, co bude zitra mimo to, ze opet vyjde slunce...

vsechno dobre...

juraj

---------------------------

15. jan. 2003

dnes vam nemam nic co veseleho pisat, co som chcel, ak osa tu zije a tak...

deti som znova nevidel uz dnes 13ty den... akonahle to nie je urcene sudom, H. robi vsetko preto, aby som ich nevidel. I ked slovami svojho pravnika stale hovori, "aky ma zaujem, aby som deti videl..."

takze nemam moc sil vam pisat o tom, ako to tu vyzera, a snazim sa sustredit na to, co bude, pretoze jej protinavrh na navrh styku mojej pravnixkceky mal vsetky stopy vydierania... zase sa tam objavuju peniaze, peniaze... - a zakaz pre mna i sa porozpravat s ucitelmi v skolach mojich deti - dokonca i v tych minulych v texase, kde som sa kvoli tomu chystal, aby som sa zoznamil s minulostou mojich deti... ze by som nemal mat pristup ku skole deti na 100 yardov, je uz len detail... a zatial ani pristup sa s detmi porozpravat po telefone ci mailovat si, zatial co som tu, ci ich zobrat niekam na aute z pozicovne [proetoze neviem soferovat, nieco take...], teda len pouzivat miestnu hromadnu dopravu...

zajtra mam miting s urcenou terapeutkou, ma sa potom stretnut s h. - a snad i s detmi a potom spolu este... verim, ze pohne vec kupredu, pretoze ked som s nou telefonicky rozpraval, tak povedala nieco v tom zmysle, ze deti maju pravo na oboch rodicov tak, ako mame dve nohy a jedna bez druhej su k nicomu...

vsetko dobre

juraj



---------------------------

18. 1. 2003

Prave som sa vratil z navstevy deti… Sobota, 9.30-11.30 am. Jedenasta, prva po 15 dnoch znova..., predtym, pod “court order” desat za cca 14 dni. Boli sme dnes v ZOO. Paul LaBar-re to zariadil nakoniec [aj dohodol co robit s detmi...], podarilo sa mu presvedcit H., aby som deti videl… Este vcera vecer mi hovoril, ze nechcela ani teraz navstevu dovolit… Citim sa ako prosiaci o almuznu… Poddany Krala. Vazen Tryznitela. …

Paul ma priviezol autom ku vchodu do ZOO, deti a H. tam uz boli. Je to prvykrat, ked sme si deti “predavali” priamo. H. podala ruku Paulovi, samy usmev… Mna ignorovala, moj pozdrav tiez – za pritomnosti deti. Zopakoval som slusne pozdrav, ked sa z Paulom dovi-tala… Opat ma ignorovala. Za pozorneho sledovania deti… Tak mali teda dnes na vlastne oci a usi vzor vo vlastnej Maminke, ktora im ukazala, ako sa k sebe spravaju “slusne” dvaja do-speli ludia, a rodicia svojich deti… a podla toho pokracovali aj oni cele dve hodiny, vidiac co sa “slusi a patri”…. N. mi na privitanie tak ledabolo aspon zamavala rukou a pomedzi zuby nieco – az na moj opakovany pozdrav – prehodila. Malo to znamenat asi “Hello”. A. bol tvrdsi - ide do puberty mimo ine – neobtazoval sa mi venovat vobec pozornost… …

Spomenul som si teraz pisuc poslednu vetu, ako hovorila svoj pribeh zena, dnes riaditelka Rachelfoundation.org. Pamela sa volala, ked jej vratili deti od muza, ktory ju v ich ociach kompletne zavrhol. Bolo to na svetovej konferencii o PAS – prvej svojho druhu – v oktobri 2002 vo Frankfurte, kde som bol, aby som sa dozvedel nieco o tom Parental Alienation Syn-drome, syndrome zavrzeneho rodice… …

Na Pamelu jej tri deti od nejakych troch do 12 rokov v prvy den fyzicky zautocili, zacali ju kopat, hadzat po nej vsetko, co bolo po ruke… Po dohode, “ako jeden muz”, vlastne deti, o ktore predtym bojobvala, aby sa k nej vratili… Bola zmatena, nevedela, co robit… Nepodda-la sa zlosti, nenavisti, zlobe – schulila sa do klbka, a nechala sa vlastnymi detmi bit dalej, dokial vladali… Prestali nakoniec, vsetko nakoniec ma svoj koniec, unavili sa... Este trvalo niekolko dlhych predlhych mesiacov, co icjh mala uz vo vlastnej starostlivosti, co nariadi l sud, dokial sa jej deti k nej “vratili svojimi srdciami, dusami…” Ked svoj pribeh dohovorila, mal som slzy v ociach… nie myslim, ze som plakal. Nebo l som asi jediny, sal bol plny ludi z celho sveta, cez dvest o ludi, od nemeckych psychologov a psychiatrov cez dalsich odborni-kov z Europy a USA az po asi dvadsat “zavrhnutych rodicov” z celeho sveta, ktory viac ci menje nemali moznost pristupu k svojim detom, alebo len za abnormlnych podmienok, boju-jujicch o svoje zakladne pravo apravo deti na oboch rodicov… Ale pricina, co sposobila ten stav deti u Pamely – uz v tom obdobi na deti nemala vplyv, nebola, bola prec [otec deti], mohla sa vratit jej laska a laska deti k nej… …

Adam bol dnes smutny, tvrdy… Vsetko, len nie stastny. Urcite nie len tie dve hodiny… N. sa aspon snazila sem tam predo mnou predviest – je videt, ze je moja dcera ;-) – tak som s nou ako tak komunikoval – ale A. nie. Nina sa stale na Adama so vsetkym obracia, co povie Adam, podla toho sa chova potom I ona… Adam je “kapo”, co povie, to plati. Ro-dic je nic. Nula. Vzduch. Bodka. …

Moj stary otec z Cierneho Balogu, ked mal osemdesiat rokov, pri rodinnej oslave pove-dal, ze “mel jsem ve svem zivote vsechno..”, ze “je spokojen, ze muze v klidu zemrit…” Bol z Moravy, na stredne Slovensko sa prestahoval ked isiel “na skusy” v dvadsiatych rokoch… Bol to dobry clovek. Mal skutocne vsetko, poznal vsetko, ludia ho mali radi, dvakrat skrachoval od svojej dobroty pretoza ako sukromny masiar, reznik na dedine daval chudob-nym ludom na borg, na sekeru, kedze nemali cim platit – az nakoniec nemal sam… Bol stast-ny, myslim, na konci svojho zivota, svoje deti vychoval, postaral sa o nich [jedna z nich je moja mama…] , ctili a vazili si ho, ako si on ctil a vzil ich, ich nazor… Ked mohol, podelil sa, kde mohol, pomohol, nie raz s nim ludia vybabrali, vyuzili jeho dobroty… Vazil som si ho, nieco mam po nom, nieco maju po nom nase deti… …

Co si budu pamatat moje deti zo svojej rodinej historie, od svojich prarodicov, ktorych nevidlei uz styri roky, ktori im posielaju prania kazde vianoce, kotre sa bud vracaju z adresy amerikej naspat, pokial ju niekdy vedeli odo mna chvilu – alebo sa k detom nikdy nedostali – ako mi to teraz povedali – ked s a ich pokusali poslat cez druhych prarodicov – hankinych rodicov? Co si budu pamatat? A preco to vsetko? Co im urobili moji ordicia, ze ich nemozu vidiet, pocut, ze H. neurobi nic preto, aby dvihli telefon, a zavolali im, aj ked som detom povedal, ze to zaplatim ja? I stari reodicia a ich prava su uz v zakone. V CR I medzinarod-nom… je to cvsak len papier… deti mi nevedia odpovedat, ked s aich pytam. Ze nevedi, ci zavolaju, prosil som ich… Nevedia mi ani odpovedat naotzklu, preco sa tak ku mne chovaju, len povedia “You know”… Nie, neviem. Viem, len, ze sa spravaju tak, lebo musia, ale samy nevedia preco, len vedia, co im bolo povedane…

Juraj

-------

Juraj Kizak
Trytova 1123/1
198 00 Prague 9
CZECH REPUBLIC

juraj@kizak.com, juraj.kizak@babinet.cz
Mobile: +420 608 767 786
http://www.kizak.com/, http://www.babinet.cz/, http://www.hospice.cz/


Našli jste potřebné informace a inspiraci? Provoz těchto stránek i další aktivity sdružení Spravedlnost dětem můžete podpořit sponzorským darem.

Za podporu děkujeme.

Tato stránka je vytvořena a hostována společností dbPro. Šíření obsahu s uvedením zdroje vítáno.