Novinky
Aktuálně
Události
Stížnosti Štrasburk
Právo
Judikatura
Rukověť kverulantova
Hledám své dítě
Rodinné právo
Dokumenty
Syndrom zavrženého rodiče
Střídavá péče
Film "Střídavka"
Literatura
Publicistika
Časopis
Číslo 1/94
Našim dětem
Přemýšlej
Maminkám
Fotoarchiv
Spojení
Odkazy
Sponzorům
Skála hrůzy
Klub Střídáček

Poradna

SLUŠNÝ ROZVOD

Justiční kanál
 
Diskusní fórum



TOPlist

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU CR

Právní poradna

Naše dcera chodí do posledního ročníku základní školy. Celkem slušně se učí, avšak jen tehdy, je-li pod soustavným dohledem. Především manžel ji k tomu vede, až ji někdy lituji. Nejdříve jsme mysleli, že bude studovat dále, ona si vsak postavila hlavu a chce raději dříve vydělávat. Když jsem viděla, jak je nešťastná, zajistila jsem jí možnost vyučení kadeřnicí. Manžel s tím vsak nesouhlasí a dále trvá na jejím studiu. Takže se teď stále hádáme a čas k podání přihlášky do učení či na školu ubíhá. Poraďte nám, prosím, jak věc vyřešit.

 

Nedohodnou-li se rodiče o podstatných věcech při výkonu svých rodičovských práv a povinností, rozhodne soud. (§ 49 zákona o rodině). O neshodu v podstatných věcech jde např. při volbě povolání dítěte, studiu dítěte, bydliště dítěte, změně příjmení apod.

Jde-li o nepodstatnou neshodu, dá soud rodičům - účastníkům řízení potřebná poučeni. Setrvají-li na neshodě, zamítne soud návrh, neboť rozhodnutí by nemělo oporu v citovaném ustanovení.

Při neshodě rodičů nezletilého dítěte o jeho dalším studiu se soud řídí zásadou, že studium dítěte je v jeho zájmu i v zájmu společnosti tehdy, jestliže zejména dosavadní průběh školní výchovy potvrzuje fyzické i duševní předpoklady nezletilého dítěte ke studiu a naznačuje, že studiem získá dítě způsobilost k většímu společenskému uplatnění.

O změně příjmení nezletilce mohou žádat rodiče jako zákonní zástupci podle § 2 zák. č. 55/1950 Sb. 0 užívání a změně jména a příjmení rozhodují nyní podle § 60 a přílohy k zákonu č. 367/1990 Sb., ve znění zákona č. 39/ 1991 Sb., a zák. č. 485/1991 Sb., pověřené obecní úřady.

 

Můj syn byl rozveden v září 1993 na návrh jeho manželky, která si našla milence o 6 roků mladšího. Tři děti ve věku 10, 8 a 5 roku byly svěřeny do péče mého syna. Bohužel, i po rozvodu nadále žijí ve společné domácnosti. Matka na děti platí výživné 1050 Kč, avšak na nájemné, vodu, elektřinu atd. nepřispívá vůbec. Jejich soužití je velice konfliktní a je to patrné i v chováni dětí. Byt je obecní a dekret je psán na syna. Může syn požadovat vystěhováni bývalé manželky z bytu, když si stejně již většinu svých věcí někam přemístila?

Bývalým manželům zřejmě vzniklo za trvání manželství právo společného užívání bytu, ve smyslu ust. § 703 odst. 1 občanského zákoníku.

Nedohodnou-li se rozvedení manželé o nájmu bytu, soud na návrh jednoho z nich rozhodne, že se zrušuje právo společného nájmu bytu. Současně určí, který z manželů bude byt dále užívat jako nájemce. (§ 705 odst. 1 obč. zák.).

Při rozhodování o dalším nájmu bytu vezme soud zřetel zejména na zájmy nezletilých dětí a stanovisko pronajímatele. (§ 705 odst. 3 obč. zák.).

V daném případě by měl manžel, kterému soud v řízení o rozvodu svěřil po dobu po rozvodu do výchovy a výživy děti, podat návrh na soud, pokud se s bývalou manželkou nedohodne jinak, aby soud soudním rozhodnutím zrušil právo společného nájmu bytu. Zřejmě by rozhodl, že nadále bude manžel, kterému byly svěřeny děti do výchovy, užívat byt jako nájemce a v dalším výroku určil, že bývalá manželka je povinna byt vyklidit a vyklizený bývalému manželovi předat do 15 dnů poté, co jí bude přidělen odpovídající náhradní byt, nebo poskytnuto náhradní ubytování.

Bývalá manželka by neměla právo na poskytnuti náhradního bytu nebo ubytováni pokud by se prokázalo, že se znovu provdala, nastěhovala by se k novému manželovi, nebo případně že si sehnala náhradní byt (podnájem).

 

V řízení o rozvod mého manželství byl ustanoven znalec z oboru psychologie, který hodnotil výchovné schopnosti mé a manželky. Po vypracování znaleckého posudku jsem zjistil, že znalec je možná vzdáleným příbuzným její širší rodiny. Manželka tvrdí, že jej naprosto nezná. V posudku se vsak objevily některé formulace a závěry, které neodpovídají skutečnosti a jsou i v rozporu s obsahem rozvodového spisu. Z těchto důvodů jsem v soudem určeného znalce přestal mít důvěru. Co mám dělat, aby nedošlo k rozhodnutí soudu na základě zkresleného znaleckého posudku ?

Pokud soud usnesením rozhodne o ustanovení znalce, k podání znaleckého posudku ve věci podle ust. § 27 odst. 1 o. s. ř., jde o rozhodnutí, proti němuž není přípustný rádný opravný prostředek. Účastník rízení však může vznést námitky proti osobě znalce, zejména v případě prokázané podjatosti, se zřetelem na jeho poměr k věd, k účastníkům řízení, nebo k jejich zástupcům.

Pokud tato námitka nebyla vznesena v době rozhodnutí o ustanovení znalce soudem, bylo by možno tuto námitku uplatnit v průběhu řízení za předpokladu, že by se prokázalo naprosto bezpečně, že tu existuji skutečnosti shora uvedené. O případné námitce podjatosti s konkrétními zjištěnými okolnostmi, by posléze rozhodl příslušný procesní soud. Proti usnesení soudu, kterým by námitce podjatosti nebylo vyhověno, lze podat opravný prostředek — odvolání, o kterém by rozhodl nadřízený krajský nebo městský soud.

Námitky procesní by bylo možno podat proti písemnému znaleckému posudku za předpokladu, že závěry znaleckého posudku jsou v rozporu, nebo nemají oporu ve zjištěném stavu věci a jsou v rozporu s obsahem spisu.

V takovém případě by měl účastník řízem právo požadovat revizi znaleckého posudku.        

 

JUDr. Luboš Pospíšil


Našli jste potřebné informace a inspiraci? Provoz těchto stránek i další aktivity sdružení Spravedlnost dětem můžete podpořit sponzorským darem.

Tato stránka je vytvořena a hostována společností dbPro. Šíření obsahu s uvedením zdroje vítáno.