Novinky
Aktuálně
Události
Stížnosti Štrasburk
Právo
Judikatura
Rukověť kverulantova
Hledám své dítě
Rodinné právo
Dokumenty
Syndrom zavrženého rodiče
Střídavá péče
Film "Střídavka"
Literatura
Publicistika
Časopis
Číslo 1/94
Našim dětem
Přemýšlej
Maminkám
Fotoarchiv
Spojení
Odkazy
Sponzorům
Skála hrůzy
Klub Střídáček

Poradna

SLUŠNÝ ROZVOD

Justiční kanál
 
Diskusní fórum



TOPlist

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU CR

Výchova dětí v neúplných rodinách

ČRo 1 - Radiožurnál, Radiofórum 1. 8. 2002

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobrý čtvrteční podvečer, poklidný poslech Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu vám přeje Vladimír Kroc. Předevčírem Krajský soud v Hradci Králové zmírnil verdikt Okresního soudu v Trutnově, že smí otec vídat svoji dvouapůlletou dceru hodinu měsíčně. Nový rozsudek zněl na hodinu jednou za čtrnáct dní. Není to asi úplně typický příklad, protože rodiče nikdy nebyli sezdáni, přesto podle statistik po rozvodu je ve dvaadevadesáti procentech případů dítě soudem přiřknuto do výchovy matce. To je téma dnešního Radiofóra. Naším hostem je doktorka Hana Mrnková, vedoucí oddělení sociální péče z Odboru sociální péče a zdravotnictví Magistrátu hlavního města Prahy. Máte dlouhou funkci, dobrý večer.

Hana MRNKOVÁ, vedoucí oddělení sociální péče z Odboru sociální péče a zdravotnictví Magistrátu hlavního města Prahy
--------------------
Dobrý večer.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
V onom konkrétním případě se angažovalo občanské sdružení Spravedlnost dětem, které zastupuje Luboš Patera. Dobrý večer i vám.

Luboš PATERA, občanské sdružení Spravedlnost dětem
--------------------
Dobrý večer.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Nutno říci, že přes velké úsilí se nám nepodařilo získat někoho ze zástupců Soudcovské unie, to je určitě škoda. Ale, paní doktorko, co si myslíte o tom medializovaném případu, je výjimečné dvanáct hodin ročně, to opravdu není podle toho původního verdiktu.

Hana MRNKOVÁ, vedoucí oddělení sociální péče z Odboru sociální péče a zdravotnictví Magistrátu hlavního města Prahy
--------------------
Skutečně to není moc. Já bohužel o tom případu nejsem detailně informovaná, není to z území města Prahy, abych získala nějaké bližší informace, ale rozhodně vzhledem k věku dítěte se mi to zdá opravdu málo.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Občanské sdružení trefně porovnává toto soudní rozhodnutí se zákonným nárokem odsouzených ve výkonu trestu, setkat se s blízkými tři hodiny měsíčně, což je vlastně, jestli se nepletu, víc, než jak zní ten druhý rozsudek.

Luboš PATERA, občanské sdružení Spravedlnost dětem
--------------------
Ano, skutečně pan inženýr Hakl má pouze nárok na dvě třetiny toho, coby těžší zločin, každý těžší zločinec v tomto státě.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pane Patero, vás asi, jak chápu, neuspokojil, jako předsedu občanského sdružení Spravedlnost dětem, soud vyšší instance?

Luboš PATERA, občanské sdružení Spravedlnost dětem
--------------------
Já bohužel musím konstatovat, že tento rozsudek, nebo rozsudky tohoto typu lze považovat pouze za projev patologie a zvrácenosti celého rozvodového systému.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
V čem podle vás tkví kámen úrazu?

Luboš PATERA, občanské sdružení Spravedlnost dětem
--------------------
Podle mě jsou tam zcela evidentní zlé úmysly těch lidí, kteří rozhodovali v této věci, prostě ublížit někomu, kdo se pere o svá práva, kdo se nechce smířit s tím, co mu odhodili jako drobet ze stolu.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Povězte, proč a kdy vlastně vzniklo vaše občanské sdružení, celý ten název, já si to hned najdu, je to Sdružení pro ochranu práv dětí, rodičů a prarodičů, Spravedlnost dětem.

Luboš PATERA, občanské sdružení Spravedlnost dětem
--------------------
Naše sdružení vzniklo samozřejmě díky té situaci, která tady je, a vzniklo tak jako jiná podobná sdružení z potřeby občanů, nějakým způsobem se bránit zvůli, která tady panuje z hlediska působení nebo zásahu státních struktur do rodinných vztahů zejména při rozvodu a po rozvodu nebo v případě sporů rodičů o výchovu nezletilých dětí.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zvůle koho?

Luboš PATERA, občanské sdružení Spravedlnost dětem
--------------------
Zvůle především soudů a orgánů takzvané sociální a právní ochrany dětí, dříve péče o děti.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Aha, tak teď konečně vím, že se do nějaké kontroverze dostanete, protože při rozhovoru těsně před vysíláním jsem měl pocit, že si opravdu hodně notujete, je opravdu škoda, že tu není nikdo ze zástupců soudců.

Luboš PATERA, občanské sdružení Spravedlnost dětem
--------------------
Pardon, já jenom jestli mohu k těm soudcům?

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ano.

Luboš PATERA, občanské sdružení Spravedlnost dětem
--------------------
Škoda, že skutečně nikdo nepřišel veřejně obhajovat jejich názory. Myslím si tedy, že alespoň přijdou, až půjde o jejich třinácté nebo patnácté platy, to jistě budou aktivní.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, tak je léto, čas prázdnin, zkusme to tak chápat. Ročně se u nás rozvede asi třicet tisíc manželství, více než dvě třetiny s nezletilými dětmi. Paní doktorko, jak by podle vás měla vypadat, já vím, že je to taková otázka spíše zvláštní, ale jak by měla vypadat optimální péče a výchova po rozvodu, když už k němu musí dojít.

Hana MRNKOVÁ, vedoucí oddělení sociální péče z Odboru sociální péče a zdravotnictví Magistrátu hlavního města Prahy
--------------------
No, tak rodičovskou zodpovědnost mají oba rodiče, a to, že ročně například na území města Prahy ztrácí to pevné rodinné zázemí více než tři tisíce tři sta dětí, neboť v loňském roce se například pravomocně rozvedlo na území města Prahy čtyři tisíce devadesát devět manželství, z toho podíl s nezletilými dětmi byl asi dva tisíce čtyři sta rozvodů, tak je velice, velice závažný. Samozřejmě v první řadě jde o to, aby rodiče toto pochopili, byli si vědomi toho, že tu zodpovědnost za řádnou výchovu mají oba a včas, když vidí, že ty vztahy v manželství nejsou dobré, že asi ten rozvod bude nevyhnutelný, tak vyhledali odbornou pomoc, aby si ujasnili to, jakým způsobem se chtějí rozejít, a žádným způsobem by tedy na to neměly doplácet nezletilé děti. Bohužel, praxe je trošku jiná.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To může asi potvrdit pan Patera. Podle vašich zkušeností, jak často dochází k přetahování o dítě a snaze zamezit styk s potomkem. Jak často se obracejí na vaše sdružení?

Luboš PATERA, občanské sdružení Spravedlnost dětem
--------------------
No, tak obrací se tehdy, kdy se k nim dostane nějaká možnost kontaktu. Takže já využiji i tohoto vysílání a dovolím si upozornit na naši internetovou stránku www.justin.cz, psáno i ustin, a pokud jde o ta množství těch případů, myslím si, že se to neustále rozšiřuje a já se obávám, že tato společenská patologie se tímto státem úspěšně šíří jako mor.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Když už mluvíte o Internetu, já jsem tam našel také antistránky Spravedlnost dětem, kde vás autor nebo autorka, nenašel jsem bohužel jméno, že vás napadá, že vaše sdružení má diskriminační tendence, což samozřejmě myšleno, že stojíte příliš na straně otců a neberete v potaz práva matek.

Luboš PATERA, občanské sdružení Spravedlnost dětem
--------------------
Já si myslím, že to tak není. Pokud jde o tyto antistránky, hovoří za to, nebo vše tam nasvědčuje tomu, jde tam o určité výmysly, protože autorka nebo autor se nepodepsal, jak jste sám uváděl. A rozhodně, pokud se na nás obrátí nějaká maminka, nebo naopak zase babička, tak my se snažíme zase pomáhat i ženám.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak, ono se tam píše, na těch antistránkách, jak jsem to nazval, kolik je otců, řečnická otázka, kteří jsou ochotni zůstat s dítětem na mateřské dovolené, kolik jich v noci vstává k dítěti a podobně. Víte, v útlém dětství opravdu, asi i biologicky má dítě mnohem blíž k matce.

Luboš PATERA, občanské sdružení Spravedlnost dětem
--------------------
No, ono to asi také tak nebude přesně, protože současní kvalifikovaní odborníci, kteří se nebojí nějakých nových poznatků, tak jsou schopní tvrdit a dokládat, že kromě kojení dokáží muži - otcové všechno ostatní, to, co jaksi se běžně přikládá maminkám.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak to jistě dokáží, ale otázka, jestli to ve většině dělají?

Luboš PATERA, občanské sdružení Spravedlnost dětem
--------------------
Pokud mají příležitost a pokud k tomu jsou třeba okolnostmi donuceni, tak samozřejmě dělají a možná, že mnohdy jsou sami překvapeni tím, jak je to uspokojuje, nebo prostě jaký to má smysl.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Paní doktorko, co vy si myslíte o aktivitách podobných sdružení, ono jich je víc, myslíte, že jejich existence je opodstatněná?

Hana MRNKOVÁ, vedoucí oddělení sociální péče z Odboru sociální péče a zdravotnictví Magistrátu hlavního města Prahy
--------------------
Já si myslím, že ano, vyplývá to z každodenní praxe, že ne ve všech případech je řešení těchto situací v pořádku, namístě, takže nelze zabránit, aby otcové, případně další přívrženci do takovýchto sdružení vstupovali. Druhá věc je, že podíváme-li se reálně, tak ta přílišná feminizace, která je na ty porozvodové výchovné situace u dětí, odpovídající také není. Sám jste říkal z těch devadesáti něco procent, to neodpovídá běžnému způsobu života. Samozřejmě mohla bych oponovat tady přítomnému panu Paterovi s tím, že je jasné, že vzhledem k věku dítěte, dítě mladšího věku má jistě větší kontakt s matkou, větší potřebu, ty jeho oprávněné potřeby v celé škále, otec s takovou bravurností třeba není schopen jaksi zastat a dát mu tu odpovídající péči bez pomoci další osoby, ale na druhé straně chápu i to, proč je řada připomínek třeba k orgánům péče o děti, protože sami tito otcové, hlavně u těch větších dětí, vědí, že se zásadně porušují lidská práva, hlavně úmluva o právech dítěte, protože dítě ze zákona má právo být slyšeno ke všemu, co je rozhodující o jeho další výchově. A v řadě případů, bohužel musím přiznat, tomu tak není.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Hm. Pan Patera chce reagovat?

Luboš PATERA, občanské sdružení Spravedlnost dětem
--------------------
Já jsem chtěl reagovat na to právo být slyšeno. Samozřejmě, to je hezká věc, na druhou stranu v praxi se velice zneužívá, ať už samotnými sociálními pracovnicemi, nebo u soudu, protože není možné, aby dítě třeba ve věku šesti let nebo sedmi let rozhodovalo o tom, u kterého z rodičů bude ve výchově, protože jednak to tomu dítěti škodí, jednak to dítě si vůbec nedokáže představit, o co tam jde. A není možné, aby celý tento rozvodový systém, těch spousta úřadů a soudů se schovávalo za nezletilé dítě, to je jedna věc. A druhá věc, i to dítě prostě musí se s něčím vyrovnávat, musí třeba plnit určitou povinnost, stýkat se i s druhým rodičem, pokud zrovna nechce nebo údajně nechce, a stát se třeba také dětí neptá na to, zda chtějí chodit do školy, prostě jednoduše jim tuto povinnost nařizuje, a ať se to dětem líbí, nebo ne.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mně jako laikovi připadá, že někdy ne jenom rodiče, ale i úřady pro tyto spletité zákony zapomínají na děti samotné. Když se vrátíme k tomu úvodnímu konkrétnímu případu, který by měl sloužit ke zobecnění toho problému, styk otce s malou dcerou byl povolen v sociálním zařízení za dohledu psychologa, matky a sociální pracovnice, to je běžné, paní doktorko?

Hana MRNKOVÁ, vedoucí oddělení sociální péče z Odboru sociální péče a zdravotnictví Magistrátu hlavního města Prahy
--------------------
Ano, tak úplně běžné to není, ale já opravdu nevím, v tom případu byl určitě zpracován soudně znalecký posudek, nebo něco vedlo opravdu k tomu, že do toho kontaktu nejužšího vstupuje mimo matky řada dalších, jak říkáte, odborníků. Nevím, opravdu.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Když se budeme bavit obecně, v jakých případech mohou úřady úplně zamezit styku dítěte s otcem, stává se to?

Hana MRNKOVÁ, vedoucí oddělení sociální péče z Odboru sociální péče a zdravotnictví Magistrátu hlavního města Prahy
--------------------
No, především to nemohou úřady, úřady mohou ve své zprávě o výchovných poměrech dítěte, pokud máte na mysli orgány péče o děti, doporučit, navrhnout toto opatření, a je to pouze ve výjimečných, obzvláště závažných případech, kdy je objektivně zjištěno, že ten styk skutečně není dobrý, že se dítěti stala újma od toho druhého rodiče, a to je právě to, co možná tady ten spor byl. Právo, ano, býti slyšeno, dítě má právo vyjádřit své pocity úměrně svému věku a je odpovědností oné sociální pracovnice i dalšího úředníka, případně i soudce, soudního znalce, zvážit to vyjádření a dát to do celého kontextu zprávy o výchovných poměrech.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vy pracujete v praxi, tuším, dvacet let.

Hana MRNKOVÁ, vedoucí oddělení sociální péče z Odboru sociální péče a zdravotnictví Magistrátu hlavního města Prahy
--------------------
Více než dvacet.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Setkáváte se s podobnými případy, o kterých jsem mluvil, ten extrém, že by skutečně bylo zabráněno otci se stýkat s dítětem?

Hana MRNKOVÁ, vedoucí oddělení sociální péče z Odboru sociální péče a zdravotnictví Magistrátu hlavního města Prahy
--------------------
Musím přiznat, že setkávám.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pane Patero, vy jste na to chtěl reagovat?

Luboš PATERA, občanské sdružení Spravedlnost dětem
--------------------
Já jsem chtěl reagovat jenom k těm podmínkám, za kterých se v tomto konkrétním případě odehrává styk těch dvou nejbližších osob. Bohužel se dá zobecnit i taková tendence, že čím lepší táta, tak tím vyšší překážky jsou mu kladeny v tom, aby mohl svoje dítě vychovávat třeba po rozvodu. A tady je evidentní, že pan inženýr Hakl je velice dobrý táta, a to je jedna z těch překážek. Bohužel, opět v praxi jsou případy, kdy takoví ti horší tátové, kteří rozhodně nemohou těm dětem dát tolik, tak ti s tím paradoxně problémy nemají, s tím, aby se stýkali se svými dětmi.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak si to vysvětlujete, pokud je to opravdu tak, jak říkáte, z čeho ta tendence pramení?

Luboš PATERA, občanské sdružení Spravedlnost dětem
--------------------
Já si to vysvětluji tak, že samozřejmě každý takovýto dobrý táta, který se snaží dítě získat třeba do své péče nebo mu zůstat tátou, nějakým větším způsobem mu narušuje ten zaběhlý systém, a je ten systém pro ty struktury nebezpečný, protože by byl příklad, který by chtěli následovat ti další, a ten systém by se začal drobit a už by to znamenalo minimálně větší množství práce.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Hm. Tak, já bych se možná ještě vrátil k tomu, co jste řekl skoro na úvod, že se jedná o zvůli, jestli vás dobře cituji, justice a také sociálních úřadů. Můžete to vysvětlit, když tady vedle vás sedí paní doktorka?

Luboš PATERA, občanské sdružení Spravedlnost dětem
--------------------
Pokud jde o sociální úřady nebo ty takzvané opatrovníky, tak samozřejmě oni mají povinnost sledovat zájem dítěte, i když ten zájem je, ten termín zájem dítěte je poměrně pružný, tak by měla třeba sledovat, jestli jsou naplněny potřeby dítěte, což v tomto konkrétním případě určitě nejsou ty potřeby naplněny, a pokud nejsou, pokud je tam nějaké špatné soudní rozhodnutí, tak jako účastníci řízení mají právo podávat opravné prostředky, navrhovat změnu. V tomto případě to nikdo neudělal z toho prostředí opatrovníka, v jiných případech se to také nedělá. Prostě to je určitá součinnost.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jaká je vaše zkušenost, děje se to, že by se sociální pracovníci snažili nějakým způsobem, dejme tomu změkčit rozhodnutí soudu nebo působit ve prospěch otců?

Hana MRNKOVÁ, vedoucí oddělení sociální péče z Odboru sociální péče a zdravotnictví Magistrátu hlavního města Prahy
--------------------
Já si myslím, že rozhodně ano. Naopak řada podnětů stížností, které zase máme ze strany třeba matek, je, že se ta pracovnice odvolala proti rozhodnutí soudu o styku otce s dítětem, s dcerou, konkrétně třeba mám na mysli poslední případ. Myslím si, že paušalizovat se to tak zase nedá.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ano, vy jste chtěl ještě něco říci?

Luboš PATERA, občanské sdružení Spravedlnost dětem
--------------------
Já bych ještě doplnil, že třeba tyto orgány mají možnost učinit výchovné opatření.

Hana MRNKOVÁ, vedoucí oddělení sociální péče z Odboru sociální péče a zdravotnictví Magistrátu hlavního města Prahy
--------------------
To samozřejmě ano.

Luboš PATERA, občanské sdružení Spravedlnost dětem
--------------------
Mohou samy třeba napomenout rodiče, který narušuje řádnou výchovu dítěte, a když se podíváte do statistik, tak zjistíte, že ony to vesměs nedělají. Byla zpracována na tohle téma velice kvalifikovaná jedna diplomová práce, je i na naší internetové stránce.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vaším úkolem je asi mimo jiné i rozpoznat, kdy jsou obavy matky z kontaktu s otcem opodstatněné a kdy jde jenom o tu zaslepenou mstu, jak jsme tady o tom jinými slovy mluvili, kterou odnáší dítě. Myslíte si, že se to dá, že se to daří v praxi?

Hana MRNKOVÁ, vedoucí oddělení sociální péče z Odboru sociální péče a zdravotnictví Magistrátu hlavního města Prahy
--------------------
No, tak já myslím, že ten hrubý, to rozčlenění, ten hrubý rys určitě zkušená sociální pracovnice nebo ten tým, protože vlastně sociální práce je práce týmová, jako rozhodně rozpozná a navíc každé oddělení má k dispozici řadu odborníků, má možnost i obrátit se na soudního znalce nebo vyžádat znalecké posouzení věci, v tom problém nevidím.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Hm.

Luboš PATERA, občanské sdružení Spravedlnost dětem
--------------------
Já bych opět situaci neviděl tak růžově. Prostě ta praxe je trošku jiná než teorie. Dává to jeden takový příklad. Někdy v roce 1996 ministerstvo práce a sociálních věcí jasnozřivě vydalo překlad jedné knížky s názvem Syndrom zavrženého rodiče, kde je popsána velice důležitá nebo významná takováto patologie popouzení dětí proti druhému rodiči, ať už ze strany matek, nebo otců, a když si uděláte nějaký takový nezávislý průzkum a půjdete anonymně na některou tu péči o děti a zeptáte se: "Prosím vás pěkně, dozvěděl jsem se, že něco takového existuje, máte to tady?" Tak vám řeknou: "To jsme v životě neviděli, neslyšeli jsme o tom," a přitom to je jejich metodická pomůcka.

Hana MRNKOVÁ, vedoucí oddělení sociální péče z Odboru sociální péče a zdravotnictví Magistrátu hlavního města Prahy
--------------------
Myslím si, že to je v každé knihovničce.

Luboš PATERA, občanské sdružení Spravedlnost dětem
--------------------
Někde v posledním šuplíku.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pojďme teď dát prostor našim posluchačům. V Radiofóru Českého rozhlasu 1 mluvíme o péči o nezletilé dítě z rozvedeného manželství zvlášť v případech, kdy se matka snaží minimalizovat kontakt potomka s otcem, popřípadě s prarodiči. Z Odboru sociální péče a zdravotnictví Magistrátu hlavního města Prahy přijala pozvání doktorka Hana Mrnková, za občanské sdružení Spravedlnost dětem je v Radiožurnálu Luboš Patera. Poslechněme si teď šest vašich názorů nebo dotazů, potom na ně budou naši hosté reagovat. Čísla telefonu k nám až do 21. září zůstávají stejná, tedy Praha 21552155 a 21552255. Dobrý večer.

osoba
--------------------
Roman Červenka, Olomouc, dobrý večer.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Máte slovo, pane Červenko.

osoba
--------------------
Já jenom velice krátce. Mám osobní zážitek, také jsem vyrůstal v neúplné rodině. Pán, který je tam hostem, jehož jméno jsem bohužel zapomněl, ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Luboš Patera.

osoba
--------------------
... mi malinko otevřel oči. Já jsem se nad tím zamyslel, protože jsem vyrůstal s matkou, a faktem je, on to přirovnal ke škole, asi na tom něco bude, protože když si uvědomím, mně se do školy v životě nechtělo a k tomu tátovi také ne. A uvědomuji si teď, když jsem dospělý, je mi pětadvacet, že jsem možná o hodně přišel jenom, protože tenkrát jako dítě jsem to nechápal. A nevěřil jsem tomu, protože samozřejmě jsem byl očkovaný, že jo, to asi jako každé dítě u matky vyrůstající je očkováno, že táta je špatný. Takže jenom k tomu, není to špatné, malinko mi pootevřel oči, toť vše.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mohu se jenom zeptat, jaký máte s otcem vztah teď v pětadvaceti?

osoba
--------------------
No, my jsme se neviděli asi šest nebo sedm let, povídáme si jako dospělí lidé, nicméně tohle pouto tam chybí, tam není nic už mezi námi.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Děkujeme.

osoba
--------------------
Je to vztah dvou dospělých lidí, no.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na shledanou.

osoba
--------------------
Na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vítáme další posluchače, dobrý večer.

osoba
--------------------
Dobrý večer vám všem. Tady u telefonu Karel Misek, já jsem aktivista z podobného sdružení, jako je pan Patera, a mám podobné zkušenosti jako on. V podstatě je potřeba si uvědomit, a já si myslím, že každý kulturní a kultivovaný člověk ví, že dítě potřebuje stejně mámu jako tátu, z jiných důvodů samozřejmě úplně stejně. A ta soudní praxe, která tady je, je v podstatě pokračovatelem komunistické praxe z dob bolševika, kdy v podstatě soudci bezpracně tedy svěřovali, a bez ověřování, svěřovali děti matkám, a vyrůstala tady armáda prostě statisíců dětí, poněvadž těch dětí je skutečně třicet tisíc za rok, kteří toho tátu v podstatě vídají jenom, nemohou se teda s ním stýkat nebo být vychovávány, a kromě jiných aspektů to také má samozřejmě důsledek ten, že tento stát to stojí obrovské finanční prostředky, poněvadž ty děti bez té otcovské autority samozřejmě prostě strádají a divím se, že to takto teda vypadá, že se tím nikdo nezaobíral zatím. A já jako slibuji, že napneme síly k tomu, aby se ten zákon, který, jak se zdá, tedy nefunguje, v praxi, aby se změnil.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pane Misko, děkujeme, na slyšenou. Vítáme dalšího posluchače nebo posluchačku. Dobrý večer.

osoba
--------------------
Dobrý den, tady Luboš ze Slaného. Já, my se rozvádíme s manželkou a soud rozhodl o střídavé péči, máme dvě děti, jo. A manželka mi odmítá dávat holku, tak jednou, dvakrát za měsíc na týden, podle toho, jak se jí to hodí. Jako, co s tím mám dělat? Když s tím půjdu na policii, tak tím akorát budou trpět děti. Takže mě by zajímalo ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak často máte mít dítě u sebe?

osoba
--------------------
Máme týden a týden.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Týden a týden, a matka to odmítá?

osoba
--------------------
No, ona to jako odmítne, třeba mi ji dva dny nedá, pak mi ji teprve dá. Teďka o prázdninách s tím mám velké problémy, že mi ji odmítá úplně dávat. Kluk ne, kluk chce sám za mnou, ale holka je očkovaná neustále, že jo, proti mně, takže se stává, že se mnou ani nemluví.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobře.

osoba
--------------------
Co s tím mám dělat?

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobře. Děkujeme za otázku, na shledanou.

osoba
--------------------
Také děkuji. Na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A dobrý večer.

osoba
--------------------
Dobrý večer, tady Fišer. Mě mrzí to, že přežívá takový názor, že muži nejsou schopní se starat o děti. Mám sám dvě děti a starám se o ně, a vždycky vidím ty úžasné výrazy různých přítelkyň a maminek, že já dělám s dětmi to, co s nimi dělám, a že se o ně dokáži postarat, i když manželka je dlouhodobě pryč. A zažil jsem sám skutečnost se soudem, kdy jsem kamarádovi prostě pomáhal svědčit u soudu, když mu chtěli odebrat dítě, ačkoliv ta jeho manželka byla pomalu životu nebezpečná, tomu dítěti. Nakonec to vyhrál, a ta manželka pak udělala další soud, a to dítě mu nakonec odejmuli, a já prostě ho znám dlouhodobě, jak se o to dítě staral, jak ho prostě piplal, když manželka ho zanedbávala a nic to nebylo platné. A přišlo mi, že ty soudy pak jsou opravdu jako fraška, prostě, že se přiděluje automaticky to dítě ženám, maminkám, ačkoliv někdy by se jim ani nemuselo říkat maminky, když se o to dítě tak nestarají, jak mají.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jenom pro úplnost, pane Fišere, ale jak jsem pochopil, vy nejste rozvedený, není to váš případ?

osoba
--------------------
Ne, nejsem rozvedený, já mám docela dobré manželství.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak, ať vám dlouho vydrží, na shledanou.

osoba
--------------------
Na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ještě dva dotazy nebo připomínky. Dobrý večer.

osoba
--------------------
Dobrý večer, tady je Vovesný. Já jsem jako pan Misek zakladatel toho druhého sdružení za práva dětí, a já bych chtěl se podělit se svojí zkušeností. Já jsem v roce 1999, protože jsem do té doby kvůli praktikám Městského soudu v Brně vůbec neviděl svého syna, i když jsem to měl soudně určeno, tak jsem udělal demonstraci tady před Městským soudem v Brně, následně projevil Český rozhlas Brno zájem o pořad, kterého jsem se tedy zúčastnil a zúčastnila se ho i místopředsedkyně tehdejšího Městského soudu v Brně, a těsně před vysíláním mi bylo řečeno, že paní místopředsedkyně se zúčastní jedině s podmínkou, že se nebude mluvit o mém případu. Čili já jsem byl donucen v podstatě o svém problému vůbec nepromluvit. Následně za několik týdnů nato bylo jednání krajského soudu, který mi vyslovil zákaz styku mně se synem z důvodu, že je potřeba, aby matka zlepšila výchovné působení na syna a vedla ho ke správnému vztahu ke mně. Čili já to beru jako strašnou diskriminaci nejenom mé osoby, ale i syna, a je to, to, co říkal pan Patera, že když se někdo tady snaží toto napravit, co se tady děje, ta zvůle v tom opatrovnickém systému, tak je pronásledovaný, takto to tady je. Na druhé straně jsem slyšel pana prezidenta Havla, že říkal, že občané se mají sdružovat, a takto to dopadá v praxi v této zemi. Děkuji.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pane Vovesný, děkujeme, na slyšenou.

osoba
--------------------
Na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A poslední telefonát, dobrý večer.

osoba
--------------------
Kolman, Kutná Hora, dobrý večer. Já mám, já jsem možná jiný případ, než který tam uvádíte. Já jsem možná po dvou letech dostal jakýsi rozsudek od soudu ovšem s tím, že můj případ je takový, že můj syn je v Německu, a já už mám dva roky teda rozsudek na to, že bych měl právo se s ním stýkat, mohu tam jezdit a tak dále. Ovšem ten rozsudek je samozřejmě vydaný českým úřadem a manželka, mezitím bývalá manželka, dostala německé občanství, takže neuznává v podstatě tento rozsudek a jsem v podstatě závislý jenom na její dobré, nebo špatné náladě. Takže já mám, jezdím tam jednou za dva měsíce, když pak manželka se rozhodne, že jako se jí to nelíbí, tak jako se rozhodne, že tam čtyři nebo pět měsíců nejedu, protože ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mám tomu rozumět tak, že se chcete zeptat, jak se domáhat svých práv, o kterých rozhodl český soud v Německu?

osoba
--------------------
Tak, tak.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobře.

osoba
--------------------
Já si myslím, že už tady existuje úřad, ovšem ten vám jako nepomůže, to je ten úřad v Brně, který vlastně tyto věcí má řešit, ale to je jenom taková razítkovací stanice, ale jinak, co se týká vlastně plnění toho rozsudku, tak jako to bohužel nefunguje v praxi.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pane Kolmane, děkujeme, na shledanou.

osoba
--------------------
Děkuji, na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tím končí telefonická část, teď se pokusíme odpovědět na ty otázky, nebo reagovat na podněty od našich posluchačů. Byli to všechno muži, všech šest volajících. Když to vezmeme popořádku, Roman Červenka říkal, vyrůstal s matkou a dal zapravdu panu Paterovi, že to připodobnil ke škole, že se mu nechtělo ani do školy, ani k tátovi a dneska v pětadvaceti to vnímá, jestli jsem dobře rozuměl, to vnímá jako újmu. Chcete na to ještě nějak reagovat?

Luboš PATERA, občanské sdružení Spravedlnost dětem
--------------------
Ne, já jsem rád, že to řekl, protože je to osobní zkušenost, která má velký význam, nejen tedy pro něho, ale bezpochyby má význam i pro další posluchače, protože takových dětí je tady spousta a málokdo třeba je schopen tento náhled na to získat.

Hana MRNKOVÁ, vedoucí oddělení sociální péče z Odboru sociální péče a zdravotnictví Magistrátu hlavního města Prahy
--------------------
No, já bych snad k tomu jenom dodala, že takovéto jednání a bohužel pravda je, ty ženy se toho dopouští, je v přímém rozporu s paragrafem 31 zákona o rodině, kde je vlastně povinností vést řádně dítě, připravit ke styku s druhým rodičem.

Luboš PATERA, občanské sdružení Spravedlnost dětem
--------------------
Bohužel toto jednání hromadně, masově soudy tolerováno.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A jak může zasáhnout třeba sociální péče v tomto případě, může?

Hana MRNKOVÁ, vedoucí oddělení sociální péče z Odboru sociální péče a zdravotnictví Magistrátu hlavního města Prahy
--------------------
No, samozřejmě, že ty nástroje jsou, vychází ze zákona o sociálně-právní ochraně, je to výchovné opatření, o kterých už tady zazněla řeč, je to přímo uložení povinnosti tam, kde se zjistí, že třeba odborné pracoviště by mohlo napomoci překlenout tyto problémy, čili návštěva tohoto odborného pracoviště. A v nespolední řadě tam jde o to, že tam dochází vlastně ke zmaření výkonu úředního rozhodnutí, ať už kteréhokoliv orgánu, a ona to je trošku složitější otázka, protože bohužel v praxi dochází k tomu, že je dost jaksi nechuť tyto případy řešit, a na tom jsme se tady už před začátkem vysílání shodli, že tak dochází k určité kriminalizaci těch vztahů v rodině. Bohužel, jsou to opravdu závažné případy nerespektování těchto soudních rozhodnutí.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Když spojím dva telefonáty pana Miska a Vovesného, protože je spojuje to, že stejně jako náš dnešní host Luboš Patera, jsou aktivisté podobných sdružení otců, tak Karel Misek mluvil o tom, že vlastně je to pokračování komunistické praxe a že stát to stojí spoustu prostředků, že statisíce dětí vyrůstají bez táty. Pan Vovesný připomněl svůj případ a mluvil o demonstraci před městským soudem a o diskriminaci, bylo to víc osobní. Máte pocit, že se musí ta situace řešit až tak, že se pořádají demonstrace?

Luboš PATERA, občanské sdružení Spravedlnost dětem
--------------------
Já se obávám, že ta situace se zlepší jedině tímto způsobem a hlavně se zlepší, až bude ještě mnohem hůř, protože ono to skutečně souvisí s tou ekonomikou. Pokud tátové budou vybíjet energii v těchto marných sporech, tak samozřejmě v práci nebudou vytvářet hodnoty, a oni je vytváří pro ten stát a pro ten státní aparát, kterým škodí, místo aby jim pomáhal. Takže je důležité, abychom my občané byli aktivní, abychom byli emancipovaní, abychom byli emancipovaní občané i rodiče. Ještě bych chtěl dodat, že pokud jde o tu diskriminaci, tak samozřejmě tady všichni cítíme a vidíme a slyšíme, že tady je diskriminace mužů, a je tady určitý pozitivní signál. Předevčírem v Mladé frontě byl rozhovor s novým ministrem práce a sociálních věcí, s panem Škromachem, a to je první člověk na této úrovni, který otevřeně nazval věci pravými jmény a otevřeně řekl a připustil, že skutečně tady jde o diskriminaci mužů v rodinných vztazích.

Hana MRNKOVÁ, vedoucí oddělení sociální péče z Odboru sociální péče a zdravotnictví Magistrátu hlavního města Prahy
--------------------
Tak, já s řadou věcí souhlasit mohu. Samozřejmě zase mně nesedne takové ty přímo nátlakové akce, demonstrace, protože to v celém komplexu ty věci neřeší. Samozřejmě padl tady i určitý nástin řešení. Já spíše bych chtěla klást důraz na takovou tu osvětu, využít od začátku odborného poradenství, mediačních služeb a dalších na řešení těchto problémů a samozřejmě neústupně postupovat i v případě soudního řízení, to na každý pád.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pan Fišer, který má spokojené manželství, tak jenom konstatoval, že přežívá názor, že muž se neumí dostatečně starat o děti, a pro něj konkrétně to není problém. Já myslím, že na tom jste se oba shodli, že muž může stejně dobře v tom konkrétním případě pečovat o dítě jako matka.

Hana MRNKOVÁ, vedoucí oddělení sociální péče z Odboru sociální péče a zdravotnictví Magistrátu hlavního města Prahy
--------------------
Na tom se shodneme.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pak tu byly dva dotazy. Jeden zněl od pana Kolmana, jak může postupovat v případě, že dítě pobývá v Německu, matka má německé občanství. Český soud rozhodl nějakým způsobem, a jak se může dopomoci svého práva, když mu žena nechce vyjít vstříc?

Hana MRNKOVÁ, vedoucí oddělení sociální péče z Odboru sociální péče a zdravotnictví Magistrátu hlavního města Prahy
--------------------
No, to řízení s cizím prvkem je opravdu složitější, on zmínil už úřad pro mezinárodní právní ochranu v Brně. Samozřejmě ten výkon rozhodnutí soudu je tedy věcí oboustrannou za součinnosti /nesrozumitelné/. Tím ovšem, že to je z Německa, jak zmínil, tak zas to nevidím tak ztracené. Ty anglosaské země a další jsou v řešení.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže by se mohl domoci svých práv?

Hana MRNKOVÁ, vedoucí oddělení sociální péče z Odboru sociální péče a zdravotnictví Magistrátu hlavního města Prahy
--------------------
Určitě ano.

Luboš PATERA, občanské sdružení Spravedlnost dětem
--------------------
Jestli mohu, tak já bych doplnil, že určitě právní prostředky k řešení jeho situace existují, ovšem nemůže spoléhat na to, že úřady budou samy aktivní, to ani nejsou. Takže dokončit vlastní aktivitu, tlačit, činit nátlak občana, daňového poplatníka na příslušné instituce.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Luboš tady mluvil o svém případu, kdy soud děti svěřil do střídavé péče obou rodičů, ale manželka se tomu snaží nějakým způsobem bránit, klade mu překážky, bohužel, je to asi dost častý případ. Jak v takovém případě má postupovat? Paní doktorko?

Hana MRNKOVÁ, vedoucí oddělení sociální péče z Odboru sociální péče a zdravotnictví Magistrátu hlavního města Prahy
--------------------
No, určitě by to skončilo u soudu na změnu tohoto rozhodnutí, i když střídavá péče podle podmínek je to nejoptimálnější, co by v případě rozvedených rodičů a výchovy jejich dětí mohlo nastat. No, a to už jsem tady zmínila, jedině novou soudní úpravu a prokázané, že už vlastně toto selhává, čili neúprosně péči otce.

Luboš PATERA, občanské sdružení Spravedlnost dětem
--------------------
Já bych poradil rychlejší a účinnější krok. V tuto chvíli podat k soudu návrh na výkon rozhodnutí a vyzkoušet, jak funguje takzvaný opatrovník. Zajít na tu péči o děti a vyzvat je, aby oni sami podali také návrh na výkon rozhodnutí. Prostě zobecněná zkušenost tady mluví o tom, že teprve tehdy, kdy to takovéto mamince bude nepříjemné a bude od soudu dostávat citelné pokuty, nebo děti budou jí odjímány, tak teprve s tímto jednáním přestane. Žádné domluvy tady nepomohou. Pokud by chtěl něco konkrétního, může se obrátit prostřednictvím třeba rozhlasu na naše sdružení a jistě nějaké řešení najdeme.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já vám poděkuji za to, že jste přišli do dnešního Radiofóra, ještě jednou budu muset říci, že máme nebo, že je nám líto, že se nepodařilo sem získat vlastně tu třetí stranu, někoho, kdo by zastupoval soudy. Každopádně věřím, že to splnilo ten účel, o kterém jste, paní doktorko, mluvila, že to aspoň částečně tedy bylo něco, co pomohlo hlavně otcům, protože ti hlavně volali. Zřejmě taková ta obecná rada je, dávat velký pozor na to, s kým máme potomka. Děkuji za pozornost, dnes v Radiofóru byla doktorka Hana Mrnková z Odboru sociální péče a zdravotnictví Magistrátu hlavního města Prahy a zmocněnec Sdružení pro ochranu práv dětí, rodičů a prarodičů Spravedlnost dětem Luboš Patera. Na shledanou.

Hana MRNKOVÁ, vedoucí oddělení sociální péče z Odboru sociální péče a zdravotnictví Magistrátu hlavního města Prahy
--------------------
Na shledanou.

Luboš PATERA, občanské sdružení Spravedlnost dětem
--------------------
Na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu vám přeje Vladimír Kroc.


Našli jste potřebné informace a inspiraci? Provoz těchto stránek i další aktivity sdružení Spravedlnost dětem můžete podpořit sponzorským darem.

Za podporu děkujeme.

Tato stránka je vytvořena a hostována společností dbPro. Šíření obsahu s uvedením zdroje vítáno.