Novinky
Aktuálně
Události
Stížnosti Štrasburk
Právo
Judikatura
Rukověť kverulantova
Hledám své dítě
Rodinné právo
Dokumenty
Syndrom zavrženého rodiče
Střídavá péče
Film "Střídavka"
Literatura
Publicistika
Časopis
Číslo 1/94
Našim dětem
Přemýšlej
Maminkám
Fotoarchiv
Spojení
Odkazy
Sponzorům
Skála hrůzy
Klub Střídáček

Poradna

SLUŠNÝ ROZVOD

Justiční kanál
 
Diskusní fórum



TOPlist

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU CR

K rozhodování o zákazu styku II

Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. 5 Co 2661/99-377 ze dne 19. 11. 1999

"Rozsudek soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu matky na zákaz styku nezletilých dětí s otcem se potvrzuje."

... Omezení nebo zákaz styku rodiče s nezletilým dítětem je opatřením, které pronikavě zasahuje do práv a povinností rodiče; proto je možné je vyslovit až po náležitém zjištění skutkového stavu věci. K náležitému zjištění skutkového stavu věci v tomto případě patří také rozlišení, zda uskutečňování styku rodiče s nezletilým dítětem ohrožuje skutečně osobnost dítěte, popřípadě zda jde pouze o předstíraný stav, vyvolávaný záměrným působením rodiče, jemuž bylo nezletilé dítě svěřeno do výchovy (viz R 96/67). Zákaz styku rodiče s nezletilým dítětem odnímá rodiči, který nemá nezletilé dítě ve své výchově, veškerou možnost styku s nezletilým dítětem. Jde o zvláštní druh omezení výkonu rodičovské zodpovědnosti, a proto krajní opatření, motivované zpravidla zdravotními ohledy na dítě, ale i zamezením nevhodného životního příkladu, ohrožování mravnosti, narušování výchovného úsilí ostatních členů rodiny apod..

V tomto případě okresní soud správně vycházel ze znaleckého posudku, který se zabýval jak osobností obou rodičů, tak i osobnostmi dětí a vzájemnými vztahy mezi všemi. Ani ze znaleckého posudku, avšak ani z žádného jiného důkazu nevyplynuly skutečnosti, které by bylo možno posoudit jako okolnosti vedoucí k právnímu závěru, že je v souzeném případě nutno v zájmu dětí styk otce s dětmi zakázat, případně omezit. Znalec sice ve svém posudku uvedl, že styk otce s jeho ovlivněnými dětmi je pro děti značnou a rizikovou zátěží, avšak to ještě neznamená, že by realizovaný styk dětí s otcem děti závažným způsobem ohrožoval na duševním zdraví, případně na jejich osobnosti v jiném směru. V osobnosti otce nebylo zjištěno nic, čím by jeho vliv mohl negativně působit na nezletilé děti. Ze znaleckého posudku vyplývá, že zájem otce o děti je opravdový a ani jeho úporné domáhání se práv na děti není u něj jevem patologickým. Jeho zájem o děti není zájmem předstíraným, jak uvedl znalec. I když způsob, jaký otec zvolil pro domáhání se svých práv, který znalci charakterizovali jako stěžovatelství neparanoické a více než k manželce směřované k institucím, ovlivňuje děti negativně, je to především matka, která svým jednáním tuto reakci otce zapříčinila. Ze znaleckého posudku vyplývá, že vytěsnění otcovského prvku u dětí je přímým důsledkem negativního ovlivňování dětí dlouhodobou a soustavnou snahou mateřského prostředí, a to přímými i nepřímými technikami. Matka přesouvá odpovědnost za vlastní konání na děti, když ponechává na rozhodnutí jich samých, jaké stanovisko zaujmou ke styku s otcem. Znalec také uvedl, že obě dívky jsou v současných poměrech dobře přizpůsobené a potlačují ve svém vědomí otce i cestou ztotožňování se s matkou.

I když z dokazování soudu prvého stupně vyplývá, že styk dětí s otcem se dlouhou dobu neuskutečňuje a zejména v poslední době jsou to právě děti, které styk s otcem odmítají, nelze dospět k závěru, že zákaz styku, případně jeho omezení je nutné v zájmu osobnosti dětí. Naopak ze znaleckého posudku plyne, že pokut by byla v minulosti dětem nabídnuta možnost konumovat zájem a péči i otce, bylo by možno očekávat, že jejich rozvoj bude šířeji a pevněji kotvený a tedy stabilnější a perspektivňejší. Je tedy zřejmé, že absence styku mezi otcem a dětmi dětem neprospívá a spíše je poškozuje. Jestliže je tedy styk soudem upraven, a to v rozsahu přiměřeném věku dětí i poměrům rodičů, není v zájmu dětí nutné styk omezovat nebo zakazovat. Ze znaleckého dokazování ani neplyne, že děti by byly v takovém psychickém stavu, že by je styk ohrožoval. Ostatně dopad styku na vývoj dětí může být hodnocen až poté, co se styk skutečně bude realizovat. ...

... Argumentace matky v odvolání tím, že pracovnice sociálního odboru městského úřadu v Milevsku hovořila o určitém svém osobním dojmu z chování otce není případná. Znaleckým posudkem, jak již shora řečeno, bylo prokázáno, že zájem otce o děti je opravdový a nikoliv předstíraný, a na tomto zjištění nemůže nic změnit dojem sociální pracovnice. To se týká i argumentace výpovědí sociální pracovnice o jejím dojmu z chování matky, totiž že matka vhodným a nenátlakovým způsobem se snaží dětem vysvětlit, že by s otcem měly jít. ...

... Konečně ani argument matky, že nezletilá H. vyjádřila před soudem prvého stupně své negativní stanovisko ke styku s otcem, odvolací soud nesdílí. Správně otec poukázal na judikaturu Ústavního soudu hovořící o tom, že po rozpadu rodiny s nezletilými dětmi nejen etika příbuzenských vztahů, ale i zákon zavazuje děti k povinnosti své rodiče ctít a respektovat (§ 35 zákona č. 94/1963 Sb. ve znění zákona č. 91/1998 Sb.), zatímco rodičovská odpovědnost (za řádnou výchovu dětí) je přikázána oběma rodičům (§ 34 zákona o rodině). Proto také, pokud nejsou zjištěny takové skutečnosti, které by vedly k pozastavení výkonu rodičovské zodpovědnosti (§ 44 zákona o rodině), není - ani při plném respektu k právům samotných nezletilých - zákonného důvodu k tomu, aby rodiči, v jehož přímé péči nezletilé dítě není, byl styk s ním zakázán, respektive nepřiměřeně omezen.”


Našli jste potřebné informace a inspiraci? Provoz těchto stránek i další aktivity sdružení Spravedlnost dětem můžete podpořit sponzorským darem.

Za podporu děkujeme.

Tato stránka je vytvořena a hostována společností dbPro. Šíření obsahu s uvedením zdroje vítáno.