Novinky
Aktuálně
Události
Stížnosti Štrasburk
Právo
Judikatura
Rukověť kverulantova
Hledám své dítě
Rodinné právo
Dokumenty
Syndrom zavrženého rodiče
Střídavá péče
Film "Střídavka"
Literatura
Publicistika
Časopis
Číslo 1/94
Našim dětem
Přemýšlej
Maminkám
Fotoarchiv
Odkazy
Sponzorům
Skála hrůzy
Klub Střídáček

Justiční kanál
 
Diskusní fórum



TOPlist

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU CR

Novela občanského soudního řádu: pokrok v ochraně rodinných vztahů, nebo klasická cesta do pekel dlážděná dobrými úmysly?

Spravedlnost dětem

(aktualizované znění)

Poslankyně a poslanci
Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

Věc: novela občanského soudního řádu, sněmovní tisk č. 390

20. dubna 2008

Každému dítěti střelnou zbraň do ruky!
... a také drogy, alkohol a prostituci, bude-li si to přát!
Každému tátovi dozorkyni!

Vážené poslankyně, vážení poslanci,

obracíme se na Vás v souvislosti s projednáváním novely občanského soudního řádu - sněmovní tisk č. 390 (http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=5&CT=390&CT1=0). Ačkoliv důvodová zpráva vlády tvrdí, že platný právní stav a navrhovaná právní úprava nemají vliv na rovné postavení mužů a žen, jednotlivá navrhovaná opatření jsou bezpochyby reakcí na dosavadní neutěšený stav rozhodování soudů ve věcech péče o nezletilé děti, kdy je otcům systematicky upíráno základní právo na výchovu svých dětí i po rozvodu a rozchodu rodičů, a kromě jiného i Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku již pravidelně odsuzuje český stát pro porušování práva otců na rodinný život. Otázka ovšem zní, zda jde vždy o skutečně vhodná opatření, která by byla schopna řešit příčiny, nikoliv jen o kosmetické změny prohlubující následky. Žádáme Vás proto, abyste věnovali pozornost následujícím připomínkám:

1. rozhodování dětí o své porozvodové výchově

Podle zveřejněných informací bude jménem poslaneckého klubu ČSSD předkládat poslankyně Anna Čurdová pozměňovací návrh, kterým by byla upravena povinnost soudů akceptovat "rozhodnutí" dítěte staršího čtrnácti let o jeho budoucí porozvodové výchově, popřípadě styku s rodičem. Kromě toho, že na nezralé děti by tím byla přenesena zodpovědnost a moc, která jim nepřísluší a může je na celý život traumaticky poznamenat (viz poznámka níže), věříme, že si dokážete uvědomit, jakým způsobem by takový "názor" patřičně zmanipulovaného dítěte byl bezohlednějším rodičem zneužíván. V poměrech českého opatrovnického soudnictví by to znamenalo, že děti by dostaly nástroj k "odstřelení" jednoho ze svých rodičů; až na výjimky samozřejmě otce.

Pokud mají o své výchově rozhodovat děti samy, proč jim nepřiznat také právo stejně rozhodovat o své povinné školní docházce (ke které mají mnohé daleko větší odpor, než ke svému tátovi), o tom, která učitelka je bude učit, nebo o tom, zda se místo školy nechtějí raději věnovat drogám, alkoholu a prostituci?! Proč stejným dětem nepřiznat právo užívat střelnou zbraň?! Zdá se Vám takový návrh absurdní a nesmyslný? Proč, když je jen logickým doplněním názorů a návrhu jedné z Vás?!

2. nová úprava § 100 odst. 4 - výslech dítěte

Vládou navržená změna spočívající v úpravě výslechu dítěte "i bez přítomnosti dalších osob" zavádí prvek kabinetní justice v rozporu s ústavním pořádkem. Podle článku 38 odst 2 Listiny základních práv a svobod má každý právo na projednání své věci ve své přítomnosti. Podle § 122 odst. 2 občanského soudního řádu může být důkaz proveden mimo jednání, účastníci řízení mají však právo být u toho přítomni. Dosavadní znění § 100 odst. 4. o. s. ř. umožňuje výslech dítěte pouze za "nepřítomnosti rodičů", kdy rodiče jako účastníci řízení mohou své procesní právo přítomnosti u provádění důkazu delegovat na své zástupce, takže soulad s ústavním pořádkem je zaručen.

Dosavadní praxe zjišťování názoru nezletilých dětí na jejich budoucí výchovu je prováděna až na výjimky naprosto nevhodným způsobem, kdy jsou děti nuceny do selekce mezi svými rodiči a k výběru "vhodnějšího" rodiče nezřídka manipulovány jak "přípravou" jedním z rodičů, tak i způsobem výslechu, a na děti je nakládána veškerá tíha rozhodování o své budoucí výchově, což samozřejmě nedokáží posoudit ve všech souvislostech při sebevětší rozumové vyspělosti. Stává-li se tedy "názor dítěte" pro soud fetišem, je pak v takovém případě přítomnost zástupce rodiče jediným prostředkem, jak případnému zkreslování zabránit.

Doporučujeme proto ustanovení § 100 odst. 4 zachovat v dosavadním znění.

________________________________________________________________

Pozn. 1: Je bezpochyby rozdíl, položí-li se dítěti otázka "Chceš přijít o maminku a zůstat s tátou?", jak se běžně děje, nebo "Chceš být i s mámou i s tátou ve střídavé péči?", jak by se dít mělo.

Pozn. 2: Dětí do 15 let se také nikdo neptá na názor, zda chtějí chodit do školy, ačkoliv jde o méně významný zásah do jejich života, než porozvodová výchova a ztráta jednoho z rodičů.

Pozn. 3: "Dětem mladším dvanácti let můžete ublížit, když v nich vyvoláte dojem, že rozhodnutí závisí jen na nich. Ještě škodlivější je, dáte-li jim skutečně moc, aby tato extrémně obtížná a významná rozhodnutí dělaly za vás. Nežádejte, aby musely volit, s kterým rodičem chtějí zůstat, nebo aby posuzovaly, jestli rodiče jsou opravdu způsobilí zastávat rodičovskou roli. Po celý život se pak budou potýkat s pocitem viny, pokud se jako rodiče vzdáte vlastní zodpovědnosti a přenesete ji na ně."

C. Everett, S. V. Everetttová - Zdravý rozvod pro rodiče i děti, Talpress 1998

________________________________________________________________

3. nová úprava § 273 odst. 3

Vládní návrh nově upravuje výkon rozhodnutí o výchově nezletilých dětí a styku s nimi a zavádí změny v postupu soudu i nová opatření. Navržené nové ustanovení § 273 odst. 4 upravující "navykací režim" je dalším sporným opatřením, u něhož je předpoklad, že nebude využíváno jen výjimečně, ale stane se trvalou součástí "péče soudů o nezletilé" a způsobem, jak formálně vykazovat činnost při ochraně práv otců na výchovu dětí.

Již dnes se stává pravidlem, že otec je ve vzájemné součinnosti matky, orgánů tzv. sociálně-právní ochrany dětí a soudkyně nucen k tomu, aby se s dítětem (dětmi) stýkal jen pod dozorem v uzavřené místnosti nějakého spolku (zejména s názvem Fond ohrožených dětí), nebo dokonce i soukromé osoby, která za tento "asistovaný styk" vyžaduje finanční hradu (nechvalně proslavená je v tomto směru svou soukromou živností jistá dr. Alena U.). Soudy takový styk otce s dětmi za účasti dozorkyň nařizují i svými rozhodnutími; na semináři pro soudní znalce v ILF Praha dne 7. 2. 2007 o velkém rozsahu takovýchto svých rozhodnutích otevřeně hovořila JUDr. H. - soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 9. Aktuálně takovému rozhodnutí JUDr. P. z Obvodního soudu pro Prahu 4 čelí pan R. S. N., státní příslušník Španělského království.

Žádný zákon přitom soudům nedává pravomoc nařizovat otcům nezletilých dětí styk s nimi za účasti a pod dozorem třetí osoby; soudy tak postupují nejen protiprávně, ale i protiústavně, když ignorují základní zásadu právního státu, že orgány státní moci mohou činit pouze to, co jim zákon výslovně umožňuje (Ústava ČR, Listina základních práv a svobod). Potvrzuje to i judikatura:

"Okresní soud upravil styk otce s nezletilou způsobem, který je zcela nevykonatelný. Okresní soud vázal průběh styku otce s nezletilou na přítomnost třetí osoby, která nebyla účastníkem tohoto řízení a jíž nelze přítomnost u styku nařídit. Okresní soud tak zdánlivě právo otce na styk zachoval, nicméně ve skutečnosti otci neposkytl žádné prostředky, jak by mohl své právo na styk vynutit."
usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 23 Co 306/98-160 ze dne 17.12.1998

"Návrh matky na vydání předběžného opatření, kterým by styk otce s nezl. J. K. byl předběžně upraven pro dobu nezbytně nutnou tak, že otec by se s nezl. stýkal jedenkrát za 14 dní na odborném pracovišti pod dohledem odborných pracovníků se zamítá.
V projednávané věci dospěl soud k závěru, že návrhu matky nelze vyhovět. (...) za současného právního stavu pro takovouto úpravu není opora v platném právu, třetí osobě nelze totiž takovou povinnost uložit."
Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 č. j. 5 P 93/2000-1231 ze dne 28. 3. 2007

Kromě protiústavního zásahu do základních práv otců i dětí popsanými rozhodnutími (omezení svobody pobytu, pohybu a rozhodování, výkon základních práv v intimní oblasti citových rodinných vztahů mezi dětmi a otcem v cizím prostředí a za přítomnosti cizích osob a zpravidla i při pořizování videozáznamu bez předchozího souhlasu a vědomí!), jde o hrubý útok proti lidské důstojnosti všech takto dozorovaných osob. Stejným způsobem totiž český stát projevuje svou humanitu i vůči všem osobám zbaveným svobody ve vazbě nebo výkonu trestu! Pokud nyní tedy svobodný člověk a plnoprávný rodič i občan Španělského království a Evropské unie pan R. S. N. má "povolen" styk se svými dětmi za účasti dozorkyň v omezeném prostoru a v rozsahu 2 hodin (dvou hodin) za měsíc, je soudkyní degradován na úroveň obviněných osob ve vazbě nebo pravomocně odsouzených osob ve výkonu trestu, ba dokonce pod ní, neboť i v kriminálech se odsouzení mohou se svými blízkými stýkat v rozsahu minimálně 3 hodiny za měsíc! Stejným způsobem jsou pak ponižováni a pod úroveň kriminálníků degradováni další otcové, jejichž dětem je tak státní mocí spolčenou s patologicky jednajícími matkami vtiskáváno do vědomí, že být ve fyzické přítomnosti svého táty je něco nenormálního, výjimečného a nebezpečného!!!

Jak příšerně "asistovaný styk" v "navykacím režimu" Fondu ohrožených dětí v Plzni vypadá v praxi, zjistíte zde: http://www.iustin.cz/files/asistyk.doc

________________________________________________________________

Pozn. 1:"Rosenberg si ve vězení pochoval syna a plakal dojetím" - zpráva serveru iDnes.cz z 13. 2. 2008 o styku vazebně stíhaného pornoherce se synem ve vazební věznici (http://revue.idnes.cz/rosenberg-si-ve-vezeni-pochoval-syna-a-plakal-dojetim-p06-/lidicky.asp?c=A080213_133717_lidicky_jez). Stejné zprávy o "humánních" stycích s dětmi by o dalších nevězněných a nepotrestaných otcích mohly vydávat i soudy a orgány tzv. sociálně-právní ochrany dětí v součinnosti s dozorkyněmi, aby alespoň takto doložily své úspěchy při ochraně lidských práv!

Pozn. 2: Jde také zjevně o naplňování skutkové podstaty trestného činu útisku podle § 237 trestního zákona, který spáchá ten, kdo jiného nutí, zneužívaje jeho tísně nebo závislosti, aby něco konal, opominul nebo trpěl.

________________________________________________________________

Vládní návrh předpokládá, že soud by "plán navykacího režimu" mohl stanovit pouze na návrh osoby, která má dítě ve své péči, nebo s jejím souhlasem. Soud by tedy takto nemohl jednat moci úřední, jak má jinak ve věcech péče o nezletilé za povinnost, ale pouze na základě vůle patologicky jednajícího rodiče(!). Navíc bez jakéhokoliv ohledu na názor rodiče domáhajícího se styku, tedy rodiče naopak v mezích zákona jednajícího. Má soud z vůle zákonodárce brát ohledy na toho, kdo jedná protiprávně, nebo na toho, komu má poskytovat právní ochranu?

Vláda také neřeší, jak má být zjišťována a zaručena vhodnost "vhodné osoby nebo zařízení", těch blíže neurčených subjektů, které mají být pověřeny "výkonem kontroly plnění plánu", v praxi tedy výše popsaným dozorováním výkonu ústavně zaručených práv rodinných příslušníků při rozvíjení jejich citových, sociálních, psychických i mravních potřeb v intimní sféře rodinných vztahů. Bude-li k tomu stačit návrh a souhlas patologicky jednající rodiče, tak je zřejmé, že to budou právě ty subjekty, které patologii budou podporovat a finančně z jejího dozorování těžit, ať již přímými platbami zoufalých otců, kteří si takovou zvůli nechají líbit, aby alespoň takto nedůstojně se ke svému dítěti mohli přiblížit, nebo prostřednictvím dotací státních a obecních rozpočtů. Aby se tátové se svými dětmi mohli alespoň stýkat, podstupují opakovaná a ponižující posuzování svého duševního stavu psychology a psychiatry (při účelových a křivých obviňování z pedofilie i vyšetření sexuologická) - budou stejně prověřovány i "vhodné osoby a zařízení"? Pokud ano, je to v návrhu vlády zmíněno a upraveno, nebo se předpokládá, že kterákoliv dozorkyně je automaticky vhodnější než vlastní táta?! Na tátu si děti musí "navykat", ačkoliv s ním ještě nedávno žily, na cizí dozorkyně si navykat nemusí?

Navržené ustanovení dále vůbec neřeší procesní postavení dozorujícího subjektu v soudním řízení, z něhož pro takový subjekt vyplynou práva zasahovat do výkonu ústavně zaručených práv, ani souvislost s právními aspekty ochrany všeobecného osobnostního práva - ochrany osobnosti.

Doporučujeme proto navrhované nové ustanovení § 273 odst. 3 vypustit.

Vhodnějším a právně čistým nástrojem se jeví být doplnění navrhovaných ustanovení § 273 odst. 1 a 2 o stanovení povinnosti soudu spolu s opětovným nařízením výkonu rozhodnutí pokutou nebo s nařízením výkonu odnětím dítěte zahájit zároveň z moci úřední řízení o změnu výchovy. Vytrvá-li totiž otec ve svém úsilí zachovat svůj rodinný vztah s dítětem a domáhá se i přes kladené překážky ochrany svých práv a svého dítěte soudem, je bezpochyby dostatečně vhodnou výchovnou osobností s dostatečně kvalitním výchovným prostředím na to, aby mu dítě bylo svěřeno do péče, jestliže matka ve svých výchovných povinnostech selhává. Každý rodič, mající dítě ve výchově, musí být schopen zajistit vedení dítěte k dobrému vztahu k druhému rodiči, pokud to nedokáže a nechce zajišťovat, je okamžitá změna výchovy plně na místě. Pokud patologicky jednající rodič z dítěte vyrábí nástroj msty a nenávisti proti rodiči druhému, je nejúčinnějším řešením výchovu změnit a tím dalšímu zneužívání dítěte zabránit. Několik takových rozhodnutí o změně výchovy by pak bylo dostatečnou generální prevencí pro odstrašení dalších selhávajících rodičů. Ostatně i táta mediálně známé Terezy S. změnu výchovy již před mnoha a mnoha lety navrhoval. Marně, samozřejmě...!

Doporučené upravené znění:

"§ 273

1. Soud nařídí výkon rozhodnutí uložením pokuty proti tomu, kdo neplní dobrovolně soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o výchově nezletilých dětí, popřípadě o úpravě styku s nimi anebo rozhodnutí o navrácení dítěte. Výkon rozhodnutí uložením pokuty lze nařídit opětovně, jen je-li to účelné; výše jednotlivé pokuty nesmí přesahovat 50 000 Kč. Pokuty připadají státu a soud eviduje částku vymožených pokut. Nařídí-li soud výkon rozhodnutí uložením pokuty opětovně, zahájí zároveň řízení o změnu výchovy dítěte.

2. Pokud soud neshledá důvody pro uložení pokuty podle odstavce 1, nařídí výkon rozhodnutí odnětím dítěte proti tomu, u koho podle rozhodnutí nebo dohody nemá být, a jeho předání tomu, komu bylo podle rozhodnutí nebo dohody svěřeno nebo má být navráceno, anebo tomu, komu rozhodnutí nebo dohoda přiznávají právo na styk s dítětem po omezenou dobu. Soud zároveň zahájí řízení o změnu výchovy.

4. nová úprava § 273 odst. 4

Podle návrhu vlády má být umožněno, aby vymožené pokuty ve výkonu rozhodnutí byly opět rodiči vraceny "k náhradě vynaložených a prokázaných nákladů, slouží-li k uspokojení nezbytných potřeb dítěte". Důvodová zpráva uvádí, že se tak mají omezit argumenty popouzejícího rodiče, který ignoruje soudní rozhodnutí. Jde opět o zbožné přání, které samozřejmě v praxi naplněno nebude. Ve skutečnosti se tím vytratí jakýkoliv sankční a donucovací efekt pokut a pokuty budou jen vhodně uloženými finančními prostředky, které se protiprávně jednajícím matkám rychle vrátí zpět. Nebo snad věříte, vážené poslankyně a poslanci, že soud pokuty nevrátí, požádá-li matka o proplacení zahraniční dovolené, která samozřejmě bude "nezbytnou potřebou dítěte"?! Proč se ovšem matkám nezletilých dětí stejně nevrací také pokuty za dopravní přestupky?

Doporučujeme proto navrhované nové ustanovení § 273 odst. 4 vypustit.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, zákon upravující rodinné vztahy nemůže být jen technokratická norma, je třeba jej vidět i v širších souvislostech. Děkujeme Vám proto za odpovědnost, s kterou k našim podnětům jistě přistoupíte.

S pozdravem

Luboš Patera
zmocněnec sdružení Spravedlnost dětem

Příloha:

ČSSD chce navrhnout nesmysl
Petr Uhl, Právo 25. 3. 2008

Přání dítěte staršího čtrnácti let, s kým z rozvedených nebo jinak odloučených rodičů chce žít, by mělo být pro soud závazné.

Veřejně to řekla poslankyně ČSSD a stínová ministryně pro ženu a rodinu Anna Čurdová. Vedle ní stál Jiří Paroubek, takže záměr změnit v tomto smyslu občanský soudní řád myslí soc. dem. vážně.

Poslední dobou se zvyšuje mezinárodní a evropský tlak, aby i ČR důsledně plnila své závazky obsažené v Úmluvě o právech dítěte, sjednané v OSN. U nás platí už 17 let. Dítětem je každá lidská bytost mladší 18 let. A české soudy, také pod dojmem sankcí, které státu ukládá Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku za nezajišťování práva dítěte na oba rodiče, trochu přitvrdily.

Jsou rodiče, kteří mají dítě za nástroj boje s bývalým partnerem. Postoje soudů se jim nelíbí a obracejí se na média. Plačící dítě nebo poukaz na krutost soudů působí. Sobeckými rodiči bývají i otcové, ale pokud "bojují" o dítě matky, a to je častější, berou se za ně spolky, v nichž mizandrické (tedy protimužské) sektářství vytěsnilo původní feminismus, jenž přispěl a přispívá k emancipaci ženy, a tím i společnosti. Hlasité jsou i spolky otců, ty ale neovlivňují činnost žádné politické strany.

Změny, v zákonech i v praxi, by přitom byly žádoucí. Ve srovnání s jinými zeměmi mají české děti menší možnosti udržovat styk s oběma rodiči, nežijí-li spolu. Takových porušování úmluvy je více - slabá podpora původní rodině, strkání dětí do ústavů; zaměňování pěstounství za osvojení; utajování biologického rodiče před dítětem. Rodina, škola, úřad i soud často nedbají práva dítěte svobodně se vyjádřit ke všemu, co se ho dotýká. Dítě má být vždy slyšeno a jeho názor má být brán v úvahu, i na úřadě a u soudu, úměrně ne věku, ale jeho schopnosti názor formulovat.

Toto právo dítěte, pokud mu bude už 14 let, se rozhodla soc. dem. absolutizovat. Neusiluje jen o jeho vyslyšení a o pozornost jeho názoru, ale o to, aby rozhodovalo. Dítě v pubertě je ale stále ovlivnitelné, ba manipulovatelné rodičem, s nímž žije.

Nelze na něj také nakládat volbu, kterou může chápat jako zavržení druhého rodiče. A soud nelze degradovat na dispečera. Zájem dítěte má vždy přednost. Do 18 let ale není v jeho zájmu, aby o sobě rozhodovalo jen samo, to často nemohou ani plnoletí. Kýžených změn je přitom mnoho - prohloubení specializace dětského soudce, jeho povinné návštěvy v bydlišti a ve škole, častější přezkum podmínek styku s rodiči, psychoterapie při jevu zvaném "odcizený rodič", nejvíce však individuální práce s dítětem a rodinou, jejíž podmínkou je radikální vzrůst počtu sociálních pracovnic.

Vše to je jak šité na míru pro ČSSD, může tím naplňovat svůj sociální program.

Návrh na částečnou plnoletost od 14 let Sněmovna odmítne, ale soc. dem. poškodí. Vyvolá i nespravedlivé odmítání feminismu. U odborné veřejnosti jí škodí už dnes.


Jak vypadá "asistovaný styk" v "navykacím režimu" - http://www.iustin.cz/files/asistyk.doc

Pozvánka na tiskovou konferenci


Dobrá věc se podařila!

4. července 2008

Sporně znění novely občanského soudního řádu má po pozměňovacích návrzích v poslanecké sněmovně již přijatelnější podobu - http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=5&ct=390&ct1=0&v=PZ&pn=5&pt=1. Pokud by i tak v soudní praxi docházelo ke zneužívání sporných opatření, je možno se proti nim již dalšími právními prostředky bránit.

Všem, kteří se na zlidštění této novely zákona podíleli, děkujeme!


Našli jste potřebné informace a inspiraci? Provoz těchto stránek i další aktivity sdružení Spravedlnost dětem můžete podpořit sponzorským darem.

Za podporu děkujeme.

Tato stránka je vytvořena a hostována společností dbPro. Šíření obsahu s uvedením zdroje vítáno.