Novinky
Aktuálně
Události
Stížnosti Štrasburk
Právo
Judikatura
Rukověť kverulantova
Hledám své dítě
Rodinné právo
Dokumenty
Syndrom zavrženého rodiče
Střídavá péče
Film "Střídavka"
Literatura
Publicistika
Časopis
Číslo 1/94
Našim dětem
Přemýšlej
Maminkám
Fotoarchiv
Spojení
Odkazy
Sponzorům
Skála hrůzy
Klub Střídáček

Poradna

SLUŠNÝ ROZVOD

Justiční kanál
 
Diskusní fórum



TOPlist

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU CR

K výkonu rozhodnutí o výchově nezletilých dětí X

Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 112/97 ze dne 10. března 1998

Umožnění styku otce s nezletilým dítětem v přiměřené míře je zásadně odvislé od hodnocení konkrétní situace soudem na základě posouzení důkazů a zjištěných skutečností. Pokud však by tento styk nebyl umožněn v důsledku nečinnosti obecného soudu, šlo by podle povahy věci o průtahy v řízení a ve svém dopadu o porušení Úmluvy o právech dítěte č. 104/1991 Sb., zejména jejího čl. 9 odst. 3, kterou je Česká republika vázána.

.

Nález Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 10. března 1998 sp. zn. I. ÚS 112/97 ve věci ústavní stížnosti ing. arch. J. S. proti postupu Okresního soudu v Českém Krumlově spočívajícímu v průtazích v řízení o výkon rozhodnutí o úpravě styku otce s nezletilou dcerou.

.

I. Výrok

.

1. Ústavní stížnosti se vyhovuje.
2. Ústavní soud zakazuje Okresnímu soudu v Českém Krumlově, aby pokračoval v průtazích v řízení o výkon rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 22. 9. 1989, ve znění rozhodnutí téhož soudu ze dne 21. 9. 1990 čj. 14 Nc 242/89-66, jímž byl upraven styk stěžovatele ing. arch. J. S. s nezletilou N. S. a přikazuje mu, aby v řízení neprodleně jednal.

.

II. Z odůvodnění:

.

Dne 27. 3. 1997 podal stěžovatel Ústavnímu soudu návrh, aby bylo Okresnímu soudu v Českém Krumlově zakázáno pokračovat v porušování jeho základních lidských práv a svobod spočívajícím v odmítání činit potřebná opatření, aby dítě nemohlo být odděleno od svého rodiče proti jeho vůli. Stěžovatel se domáhal, aby byl umožněn výkon soudního rozhodnutí ohledně styku stěžovatele s jeho dcerou.

.

Stěžovatel je otcem nezletilé N. S., která byla svěřena do výchovy matce, když manželství jejich rodičů bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 24. 4. 1989 sp. zn. 30 C 54/89, který nabyl právní moci dne 8. 8. 1989. Otci nezletilé je podle něho její matkou fakticky upíráno právo na styk s dcerou N., když k návrhu otce byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 22. 9. 1989, ve znění rozhodnutí téhož soudu ze dne 21. 9. 1990 čj. 14 Nc 242/89-66, upraven styk otce s nezletilou N. tak, že je oprávněn se s ní stýkat, a to v roce vždy od soboty od 9.00 hodin do neděle 18.00 hodin, dále každoročně 25. prosince vždy v době od 9.00 hodin do 17.00 hodin, v každém lichém roce o velikonočních svátcích od soboty 9.00 hodin do pondělí 17.00 hodin a každoročně po dobu dvou týdnů, o letních prázdninách tak, že nezletilou v uvedené dny a hodiny vyzvedne v místě bydliště matky, kde ji po skončení styku matce opět vrátí.

.

Den 17. 11. 1990 podle ústavní stížnosti odmítla její matka JUDr. D. L. otci umožňovat styk s dcerou podle výše uvedeného soudnímu rozhodnutí. Došlo sice v letech 1991 - 1992 k trestnímu stíhání ing. arch. J. S. po střetu s JUDr. D. L. a pohrůžka vazbou pro možnost údajného pokračování v trestné činnosti zabránila prý fakticky stěžovateli v osobním kontaktu s dítětem. Stěžovatel však po zproštění obžaloby požadoval opakovaně od Okresního soudu v Českém Krumlově, aby využil zákonných možností a umožnil mu realizaci práva rodiče na styk s dítětem. Poslední krok byl prý ze strany Okresního soudu v Českém Krumlově učiněn dne 21. září 1992, kdy soud vydal výzvu sp. zn. P 106/91, kterou vyzval matku nezletilé N. podle § 272 odst. 2 občanského soudního řádu, aby plnila rozhodnutí soudu. Od tohoto data Okresní soud v České Krumlově fakticky nezabezpečoval výkon soudnímu rozhodnutí, ač mohl zahájit řízení ve věcech péče o nezletilé i sám bez návrhu stran. Tím nerespektoval Úmluvu o právech dítěte, zejména její čl. 3 a čl. 9, a tak nebylo zajištěno, aby zájem dítěte byl předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dítěte, dále aby byla zajištěna dítěti taková ochrana a péče, která je nezbytná pro jeho blaho a není brán ohled na práva a povinnosti jednoho z rodičů, zejména aby dítě nemohlo být v rozporu s právem odděleno od svého rodiče proti jeho vůli. Tím bylo zasaženo do ústavních práv stěžovatele, jež jsou zaručena mezinárodní smlouvou.

.

Podle čl. 83 Ústavy je Ústavní soud soudním orgánem ochrany ústavnosti; podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavyrozhoduje Ústavní soud o ústavních stížnostech prOti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených práv a svobod, zejména došlo-li k porušení základního práva nebo svobody zaručené ústavním zákonem nebo meZinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy.

.

Ústavní soud si vyžádal stanoviska Okresního úřadu v Českém Krumlově a Okresního úřadu v Českém Krumlově.

.

Z vyjádření Okresního úřadu v Českém Krumlově, referátu sociálních věcí a zdravotnictví, Ústavní soud zjistil, že tento orgán se zabývá tímto případem od r. 1990, kdy mu jej postoupil Okresní úřad pro Prahu 4. Sdělení neobsahuje žádné nové skutečnosti a konstatuje jen, že pracovnice úřadu se zúčastnily styku otce s nezletilou (bez údaje kdy a kde a že již v r. 1991 dítě odmítalo styk, přičemž nebylo možno posoudit, zda tento postoj zaujalo po vlastní negativní zkušenosti s otcem, či zda bylo ovlivněno matkou.

.

Z vyjádření Okresního soudu v Českém Krumlově Ústavní soud zjistil, že vzhledem ke změně agendy převzala spis od původního předsedy senátu dne 17. 6 jiná předsedkyně senátu, která uvedla, že ani v období od 21. 9. 1992, kdy dle otce byl učiněn poslední krok ke splnění soudního rozhodnutí, nebyl soud nečinný.

.

Při posuzování věci Ústavní soud zejména přezkoumal spis P 106/91 Okresního soudu v Českém Krumlově a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je důvodná. Ani vyjádření tohoto soudu k ústavní stížnosti nemohlo odůvodnit nečinnost příslušného soudu, zejména v počáteční fázi, když nebylo dodržováno rozhodnutí soudu z r. 1989 o úpravně styku otce s nezletilou, ani prodlení, k nimž v celém případně došlo.

.

Ze spisu vyšly najevo zejména mimořádné prodlevy v řízení, z nichž nejmarkantnější bylo rozhodování o návrhu otce ze dne 28. 8. 1990 na svěření nezletilé do jeho výchovy. Teprve rozsudkem Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 2. 9. 1993 čj. P 106/91-274 bylo rozhodnuto o návrhu otce na svěření dítěte do jeho výchovy a jeho návrh byl zamítnut. K odvolání otce byl tento rozsudek usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 1. 1994 čj. 5 Co 1942/93-297 zrušen a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení, zejména z důvodu potřeby nového znaleckého dokazování. Ve věci změny výchovy vzal však otec svůj návrh zpět a řízení bylo dne 3. 6. 1996 zastaveno. Za tohoto stavu stěžovatel při ústním jednání před Ústavním soudem prohlásil, že ústavní stížnost směřuje k tomu, aby Okresní soud v Českém Krumlově nadále nepokračoval v průtazích v řízení o výkon rozhodnutí, pokud jde o jeho styk s nezletilou N. S.

.

Ústavní soud shledal především porušení práva stěžovatele podle ustanovení čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle něhož každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem projednávaným důkazům. V daném případě se jedná o průtahy v rozhodování o změně výchovného prostředí, když v důsledku běhu času se změnil podstatným způsobem vztah nezletilé k otci, markantně pozorovatelný v závěrech znaleckých posudků.

.

Pokud se týká námitek otce o umožnění styku s nezletilou, má Ústavní soud za to. že tato otázka je zásadně odvislá od hodnocení konkrétní situace na základě konkrétních důkazů a hodnocení skutečnosti, jak má styk být uskutečňován v přiměřené míře. Pokud však jde o neumožnění styku s nezletilou na základě nečinnosti obecného soudu, musí Ústavní soud konstatovat, že tím byla porušena Úmluva o právech dítěte přinejmenším v jejím čl. 9 odst. 3, kterým je Česká (Československá) republika vázána ode dne ý. 1. 1991. Ustanovení této Úmluvy má přednost před zákonem podle čl. 10 Ústavy a tak také musí být v praxi obecných soudů aplikováno.

.

Z uvedených důvodů Ústavní soud ústavní stížnost vyhověl


Našli jste potřebné informace a inspiraci? Provoz těchto stránek i další aktivity sdružení Spravedlnost dětem můžete podpořit sponzorským darem.

Za podporu děkujeme.

Tato stránka je vytvořena a hostována společností dbPro. Šíření obsahu s uvedením zdroje vítáno.