Novinky
Aktuálně
Události
Stížnosti Štrasburk
Právo
Judikatura
Rukověť kverulantova
Hledám své dítě
Rodinné právo
Dokumenty
Syndrom zavrženého rodiče
Střídavá péče
Film "Střídavka"
Literatura
Publicistika
Časopis
Číslo 1/94
Našim dětem
Přemýšlej
Maminkám
Fotoarchiv
Spojení
Odkazy
Sponzorům
Skála hrůzy
Klub Střídáček

Poradna

SLUŠNÝ ROZVOD

Justiční kanál
 
Diskusní fórum



TOPlist

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU CR

(NE)DŮVĚRA v justici - stav setrvalý

Většina populace v České republice stabilně nedůvěřuje v nezaujatost soudů. Tento poznatek vyplývá z pravidelných průzkumů Střediska empirických výzkumů. Na otázku: ,"Máte důvěru v nezaujatost soudů?" odpovědělo spíše ne a určitě ne v březnu 1992 celkem 58,6 % respondentů (43,7 + 14,9), v červenci 1993 59,7 % respondentů (46,5 + 13,2), v říjnu 1993 63,9 % respondentů (47,3 + 16,6) a v květnu 1994 62 % respondentů starších 18 let.

O příčinách nedůvěry občanů v „ochránce jejich práv“ (Ústava, čl. 90) se průzkumy STEM nezmiňují. Možná, že ke škodě věci. Jakkoliv jsou soudy nezávislé, resp. jsou tak prezentovány daňovým poplatníkům, lze jistě právem usuzovat, že zpětná reflexe by mohla být prospěšná. Politici o důvěru voličů usilují permanentně a pokud oni sami ze své neoblíbenosti závěry vyvodí, zaplatí účet v příštích volbách.

A soudci? Doživotně jmenovaní, zodpovědni jen svému svědomí, nezávislí. Unesou to jejich charaktery vždy a za každých okolnosti? Neskrývá se někdy za leskem justičních paláců jen lidská bída? Napište nám svůj názor, vážení čtenáři.

Hérakles

Obvodní soud pro Prahu 4, dne 7. 7. 1994, JUDr. Křišt'anová:

„Vy jste kdo?!" - Daňový poplatník, paní soudkyně. - „Co jste?!!" - Daňový poplatník, paní soudkyně. - „Cože?!!!" -Daňový poplatník, paní soudkyně, jako veřejnost bych se rád zúčastnil tohoto jednání. - „Občanku!" - Omlouvám se, ale zapomněl jsem ji v autě. — „Já si vás nehodlám pamatovat, když nemáte občanku, opusťte jednací místnost!"

O chvíli později, místopředsedkyně Obvodního soudu Praha 4 pro věci občanskoprávní.

- Dobrý den, pani místopředsedkyně, jmenuji se... a omlouvám se, že jdu mimo úřední hodiny, má záležitost je však aktuální. — „Dobrý den, posaďte se, prosím." - Velice lituji, že vás obtěžuji hloupostmi, ale chtěl jsem se jako veřejnost zúčastnit jednoho veřejného jednáni vašeho soudu. Bohužel, protože jsem neměl občanský průkaz, byl jsem z jednací síně vykázán, i přestože jsem svou totožnost nijak skrývat nehodlal. Paní soudkyně se mě však na jméno vůbec neptala, sháněla se pouze po mé ,občance'. Obávám se, že takové jednání paní soudkyně asi příliš vhodné nebylo. - „Souhlasím s vámi, pokud by jednání byla přítomna například školní třída, jistě by také nebyl kontrolován každý žák. Soudce má však právo vás vykázat, samozřejmě, ze závažných důvodů. Ve vašem případě však nemyslím, že by byly naplněny. Chcete podat stížnost?" - Ne, děkuji, jen jsem chtěl znát vás názor. - „Víte, mě se stalo něco obdobného, když jsem navštívila ve své soukromé věci jednám jiného soudu, takže vás chápu. Každopádně pani soudkyni její jednání vytknu." - To rozhodně nebylo mým úmyslem, jsem však rád, že se lidé dokáží domluvit i v soudních budovách. Těšilo mne. Na shledanou.

Týž den o dvě hodiny dříve, o poschodí výše, jednání odvolacího senátu Městského soudu Praha:

„Budete v této věci vypovídat jako svědek?" — Určitě ne, pane předsedo. -„Zapište prosím: Jednání přítomen občan, který uvádí, že ve věci slyšen nebude."

Jak prosté. Bez perlustrace, bez vyzdvihování nadřazenosti. Není jistě třeba zdůrazňovat, že stejně profesionálně přistupoval odvolací senát i k projednávané věci. (volně převyprávěno) H.


Našli jste potřebné informace a inspiraci? Provoz těchto stránek i další aktivity sdružení Spravedlnost dětem můžete podpořit sponzorským darem.

Tato stránka je vytvořena a hostována společností dbPro. Šíření obsahu s uvedením zdroje vítáno.