Novinky
Aktuálně
Události
Stížnosti Štrasburk
Právo
Judikatura
Rukověť kverulantova
Hledám své dítě
Rodinné právo
Dokumenty
Syndrom zavrženého rodiče
Střídavá péče
Film "Střídavka"
Literatura
Publicistika
Časopis
Číslo 1/94
Našim dětem
Přemýšlej
Maminkám
Fotoarchiv
Spojení
Odkazy
Sponzorům
Skála hrůzy
Klub Střídáček

Poradna

SLUŠNÝ ROZVOD

Justiční kanál
 
Diskusní fórum



TOPlist

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU CR

Našim dětem

Přemýšlej

Moudrá sova


Pozdravy a vzkazy

Lukášovi

Ditě

Shelley

Adamovi a Nině

Adélce

Pokud chcete pozdravit i Vaše dítě, pošlete text a foto, my ho rádi zařadíme.


Vítám Tě na této internetové stránce

Tady najedeš věci, o kterých se “doma" nemluví. Jestli jsi dost dospělý nebo dospělá, abys chtěl tyto věci vědět, tak můžeš dál listovat.

Všichni mají tátu, jen já nemám ani psa!

Jak vytrhnout velrybě stoličku - ten film dobře známe všichni. Tomáš tam hraje prďáckýho kluka, který má správnou mámu a “nic" mu nechybí. To je však jen zdání. Když zjistil, že někde má i tátu, že táta neumřel, začně svou mámu opravdu nutit, aby udělala něco proto, aby toho svýho tátu měl. “Chci s ním jezdit na kole, chci si s ním hrát na horolezce, chci s ním do zoologické…", říkal mámě zoufale. My víme, že ten film pro Tomáška dopadl dobře. Že ten malý Tomáš si na mámě toho opravdu svýho tátu vybojoval. Mámu “vychoval" k tomu aby mu vysvětlila celou pravdu. Jak to s táto bylo, proč se neviděli. Když Tomáš přišel na nějakou jakoby lež od mámy (máma si totiž myslela, že pro Tomáška není dobré aby měl tátu jako kamaráda), tak to Tomáš mámě řekl a chtěl nápravu. Ano, uvědomil si, že strašně dlouho a zbytečně žil bez toho správnýho táty. Ted' s ním však chce být naplno. Neznamenalo to však, že by přestal mít rád mámu, ale začal sám přemýšlet jako dospělý. Ten přece ví, že každý by měl mít mámu a tátu a i když se oni dva přestali mít rádi, na mě každému z nich moc záleží. A opravdu hodně !!!

Proč se tedy JÁ s tátou nevídám?

Vím já, jestli se táta snaží a jak moc je velké jeho úsilí vynaložené na přesvědčení maminky a úřadů, že mě potřebuje vidět? Jo, nějaké informace samozřejmě mám. Máma říká, že táta je špatný, že něco zkazil, že o mě nemá zájem nebo tak něco. To jsou ale informace jenom z jedné strany, proč mi někdo nedá možnost vyslechnout i druhou stranu? Já bych si to nenechal ujít, to bych teda musel nějak zjistit! Co když mě tady léta udržujou v dětské nevědomosti, že je všechno tak, jak mi to vyprávějí a já hloupý (hloupá), jim na to všechno už takovou dobu skáču! Já nemám důvod se obávat zavolat tátovi, at' mi laskavě vysvětlí proč mu na mně najednou přestalo záležet. Dám si s ním spicha před školou na půl hodinky, a at' mi tedy odpoví na moje otázky. Jsem přeci pořád jeho dítě, i když se rozešel s moji mámou. Musí mi věci vysvětlit. Každý táta se musí starat o svoje děti. Já bych taky na takový spich prišel, kdybych měl děti. A nikdy bych se s nimi nepřestal vídat, tak ať mi řekne, co ho k tomu vedlo. Ale pozor…..musím být připraven i na docela milé překvapení! Může se stát, a je to velmi pravděpodobné, že mi táta vše ochotně vysvětlí. Ani nebyl hrubý, ani se nerozčiloval, dokonce byl strašně rád, že jsem tak velký (velká), že chci vědět, co se vlastně v tom mém životě událo, proč jsem musel o tátu přijít. Asi nejsem daleko tomu, že porovnáním skutečně zjistím pravdu. Znáš-li totiž názor jedné strany a druhé strany, už tě nikdy nikdo “neopije rohlíkem" a ty už budeš vědět podstatu toho, proč si máma nepřála, abyste s tátou byli kamarádi.

Jo, to když jsme tehdy byli s tátou…

Maminka je někdy přesvědčena, že mně nic nechybí, že o ničem zvláštním nepřemýšlím a tak trochu vlastně do mě nevidí. Myslí si, že když nebude sama o tátovi mluvit a připomínat si ho, tak se časem na něj zapomene, hlavně JÁ. Máma mi ale nerozumí, mě totiž někdy napadne vzpomínka na tátu, když jsme třeba spolu byli na pouti, nebo jsme byli spolu plavat, jak jsme spolu trávili dovolenou….- vždyť to bylo tehdy príma. Při úklidu najdu třeba nějakou věc…to mám od táty. Dobře, ted' se to vše zkazilo, je už jedno, kdo to zavinil, ale proč je mi tak hloupý mluvit o tátovi před známými a před mámou. Mrzelo by ji to, plakala by, cítila by, že ji nemám rád…já už to znám. Tak to v sobě raději dusím a nikomu nic neřeknu. To jsem ale srab. Tomáš z filmu Jak vytrhnout velrybě stoličku si dokázal udělat doma takový pořádek, i přesto, že byl jenom dítě, a dokázal nejen o tátovi mluvit, ale mámu navádět, aby toho tátu i viděl. Anebo, jestli se teď opravdu necítím na to, tak to můžu udělat chytře. “Vlk se nažere a koza zůstane celá", jak se říká. Pokud sedíš u počítače, napiš svoje vzpomínky, zprávy, kdo jsi, co chceš….. A přečti si příběhy jiných kamarádů, kteří jsou na tom stejně jako ty bez táty, a kteří dokázali rodinnou situaci obejít a sejít se na internetu.

Adresa: info@iustin.cz

Tati, jestli mě slyšíš, odpověz!

Máš pocit, že máš zakázáno o tátovi před lidmi a doma mluvit. Tátovi můžeš napsat. Sedni si k počítači a napiš mu zprávu. Třeba má táta taky počítač a tvou zprávu lehce najde. Na internetové adrese: iustin@pandora.cz, tady si mezi sebou dopisují tatínkové, děti, babičky, dědečkové zkrátka všichni ti, kdo mají děti a nemohou se s nimi z jakýchkoli důvodů vídat. A tam tvá zpráva dojde a když napíšeš, jak se jmenuješ, a jak se jmenuje táta (babička, děda…, nebo ten komu chceš napsat) tak ji určitě dostane . Např.:

Zpráva pro pana Jana Nováka:

"Ahoj tati! Jak se máš. Já se mám dobře. Chodím do školy a za chvíli budou prázdniny. Už se těším.
Měj se. Petr"

Když si budeme psát po intemetu, tak to bude naše společné dobrodružství.

Ideální rodinka - na to já nehraju

"Naše rodina, to jsem já a máma. Tátu nemáme." Takhle asi často odpovídáš, když se tě někdo ptá, kde je táta. Ty si možná ale říkáš, že jednou, až budeš dospělý, nedovolíš, aby se něco mezi vámi v tvé rodině přihodilo, že by ses nechtěl rozvádět. Ted' mě ale dobře poslouchej. Ty můžeš perfektně využít situace, ale na to musíš znát dobře svou mámu a vědět jak na ni, když něco od ní chceš…..To už možná umíš. Ale taky je důležité vědět jak na tátu… I od něj se Ti může někdy hodit něco chtít. Život je přeci jenom trochu dlouhý a Tvůj vztah s tátou a s mámou nezmizí dnem, kdy Ti bude 18. Ještě budu od nich dost věcí chtít, a příjde doba, kdy i já jim budu rád pomáhat. Rodinku dát dohromady nemá cenu chtít, to určitě ani nechceš. Ale proč bych se já nechával vtáhnout do jejich válkyl At' si dělají co chtějí. Nejlepší je se do ničeho neplést a udělat si své.Udělám si svůj vztah s mámou a svůj vztah s tátou. Vždyt' to se přeci vzájemně nevylučuje, ne? Člověk se narodil z obou, tak proč by musel za každou cenu držet jen s jedním.

Zjistím si také, jaký kdo z rodičů doopravdy je, jsem přeci z jejich krve a když nebudu vědět, v čem byli správní a v čem udělali chybu, pak tu chybu můžu v životě udělat snadno i já!! A to jsem přeci nechtěl.

Tato stránka je vytvořena a hostována společností dbPro. Šíření obsahu s uvedením zdroje vítáno.