Novinky
Aktuálně
Události
Stížnosti Štrasburk
Právo
Judikatura
Rukověť kverulantova
Hledám své dítě
Rodinné právo
Dokumenty
Syndrom zavrženého rodiče
Střídavá péče
Film "Střídavka"
Literatura
Publicistika
Časopis
Číslo 1/94
Našim dětem
Přemýšlej
Maminkám
Fotoarchiv
Spojení
Odkazy
Sponzorům
Skála hrůzy
Klub Střídáček

Poradna

SLUŠNÝ ROZVOD

Justiční kanál
 
Diskusní fórum



TOPlist

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU CR

NÁVRH ZÁKONA, kterým se mění zákon č. 94/63 Sb. o rodině.

(Výňatek z návrhu skupiny poslanců)

4. § 6 odst. 4 se doplňuje takto:

„Občané vstupující do manželství mohou před uzavřením manželství uzavřít manželskou smlouvu, v níž bude zejména uvedeno, s jakým majetkem každý ze snoubenců do manželství vstupuje, zda věci získané za trvání manželství budou spadat do bezpodílového spoluvlastnictví, jak v případě rozvodu a jiného ukončení manželství bude majetek rozdělen, jak bude zabezpečena výchova a výživa dětí a rodiče, který o ně bude pečovat, jak bude dále užíván dosud obývaný byt, apod. Manželská smlouva vyžaduje formu notářského zápisu. Manželé se mohou vůči jiné osobě na tuto dohodu odvolat jen tehdy, jestliže je jí tato dohoda známá."

Důvodová zpráva:

Do manželství často vstupují lidé plni nadšení, bez jakýchkoliv představ o právech a povinnostech. Zrovna tak si nedovedou představit případ rozvodu manželství a problémy s tím spojené. Proto uzavřeni tzv. manželské smlouvy sepsané odborníkem, který vysvětlí i práva a povinnosti z toho plynoucí, by mohlo přimět snoubence k seriózním úvahám o budoucnosti a modifikovat i unáhlené rozhodnutí o rozvodu manželství. Po rozvodu manželství dochází často ke zbytečným sporům o vypořádání majetku, o výživu dětí i rodičů, jimž dítě bylo svěřeno do péče apod. tyto spory často prameni ze snahy pomstít se druhému partnerovi za vlastní neúspěch v manželství. Zájem dětí bývá odsunut stranou.

6. § 23 ruší se původní znění a nahrazuje se textem:

„Lehkomyslný poměr k manželství je v rozporu s obecným zájmem. Proto lze ke zrušení manželství přistoupit jen v odůvodněných případech."

Důvodová zpráva:

Odkazujeme na změnu situace, kdy zájem společnosti nahrazuje zájem jednotlivce a státu. Nemohou-li dva jedinci v manželství spolu dále žít, je třeba brát zřetel především na jejich děti a na ně samotné.

7. § 24 - za tento paragraf se vkládá novy § 24 a)

„Manželé mohou současně k návrhu na rozvod manželství připojit dohodu o výchově a výživě dětí pro případ rozvodu, dohodu o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví a dohodu o dalším nájmu bytu. Tyto dohody soud schválí v případě rozvodu manželství." (konseunzuální rozvod).

Důvodová zprava:

Jedná se o úvahu, kdy levný a rychlý rozvod předpokládá úplnou dohodu o poměrech po rozvodu, tj. o výchově a výživě dětí, majetku, bytu apod. Je to praktické jednak pro snížení počtu vyřizované agendy, jednak se manželé nutí ke slušné-mu rozchodu a vypořádám s ohledem na nezletilé děti. Jejich, již tak narušené vztahy, se zbytečnými soudními jednáními ještě jitří.

8. § 25 ruší se původní znění a nahrazuje se textem:

„Soud je povinen zjistit hlavní příčiny rozvratu manželství a svá objektivní a skutkově podložená zjištění uvést v odůvodnění rozsudku."

Důvodová zpráva:

Přeformulována již existující povinnost soudu, aby lépe vystihovala potřeby praxe.

10. § 27 odst. 2 se vypouští odst. 3 se označí jako odst. 2 a doplňuje větou:

„Přihlíží se k přání dítěte, pokud je to schopno posoudit. V odůvodněných případech (např. zemře-li jeden z rodičů a je-li to v zájmu dítěte), může soud na žádost upravit i styk dítěte s prarodiči."

Důvodová zpráva:

Navrhujeme vypustit a ponechat styk rodiče s dítětem pouze na dohodě rodičů, neboť' právě styk rodiče, jemuž dítě nebylo svěřeno do péče, je nástrojem tohoto rodiče velmi často k šikanování druhého rodiče, aniž by tento rodič měl o dítě skutečný zájem. Pokud bude výslovně na rodičích, jak se bude rodič, jemuž dítě do péče nebylo svěřeno, s dítětem stýkat, bude se muset chovat slušně vůči bývalému partnerovi i dítěti, bude muset projevovat skutečný zájem o dítě viditelnou formou, např. dobrovolným placením v odpovídající výši příspěvků na životní náklady dítěte, dávat dárky i mimo oficiální příležitosti, projevovat zájem o vývoj dítěte samotného apod. Rodiče, kteří styk s dítětem používají jako šikanu druhého rodiče, ztratí o styk s dítětem zájem. Navíc nucený styk rodiče s dítětem je ke škodě především dítěti, které je zbytečně stresováno. Dítě vycítí, zda rodič má o ně skutečný zájem a podle toho ke styku přistupuje. Má-li dítě povinnost jít s druhým rodičem, a ono samo tuto skutečnost nepociťuje jako radost, je to jen k jeho škodě.

Rodič pečující o dítě má povinnost dítě ke styku připravit. U menších dětí, které druhého rodiče prakticky neznají, protože se o ně až do podání návrhu na rozvod nezajímal, je to velmi obtížné. 1 když styk malých dětí bývá za účasti druhého rodiče, jde o stresovou situaci pro všechny, zejména dítěte, protože vztahy jsou napjaté a atmosféra „dusná". Viz Úmluva o právech dítěte (čl. 3, odst. 1, čl. 9, odst. 3, čl. 12, odst. 1, 2).

Dosavadní znění odst. 3 navrhujeme zrušit a nahradit jej novým a označit jako odst. 2. Jak už je uvedeno v odůvodnění předešlého odstavce, je v zájmu dítěte, aby nebylo zbytečně stresováno nuceným stykem s rodičem, který o ně skutečný zájem nemá, ale stýká se s ním pouze proto, aby se pomstil druhému rodiči. Proto v tomto případě navrhujeme, aby styk s tímto rodičem byl zakázán, přesto-. že alespoň platí výživné. Tito rodiče však vyživovací povinnost plní pouze ve stanovené a co nejnižší míře a nic dalšího dětem většinou neposkytují. Rovněž by měl byt brán ohled na přání dítěte, zda se vůbec chce s druhým rodičem stýkat. Je to právo dítěte, nejen jeho povinnost stýkat se s rodičem, který o ně skutečný zájem nemá. (Viz Úmluva čl. 12, odst. 1, 2).

11. § 29 se v dosavadním znění označuje jako odst. 1 a doplňuje se o odst. 2:

„Stejným způsobem lze změnit i příjmení dětí narozených z tohoto manželství, pokud příjmení změní rodič, kterému byly děti svěřeny do výchovy tak, aby příjmení dětí a rodiče byla stejná."

Důvodová zpráva:

V případě „skandálního" rozvodu, kdy se partneři navzájem mstí bez ohledu na následky a zájem dětí, by se manžel, který přijal jméno druhého, rád tohoto příjmení zbavit. Vzhledem k příjmení děti tak však mnohdy nečiní, protože druhý partner by dobrovolně souhlas ke změně příjmení dětí nedal, i když o děti skutečný zájem sám nemá. Proto navrhujeme, aby v zájmu klidu dětí bylo možno změnit jejich příjmení tak, aby bylo stejné po rozvodu manželství rodičů s tím z rodičů, jemuž bylo dítě svěřeno do péče. Pokud tento rodič uzavře nové manželství, má možnost ponechat si svoje příjmení, aniž by nový partner měl k tomuto výhrady, že se jedná o příjmení partnera bývalého.

15. v § 34 se doplňuje odst. 3 v tomto znění:

„V případě rozvodu manželství rodičů dítěte, popř. neuzavřeli-li rodiče dítěte manželství a nežiji-li spolu, muže soud na návrh rodiče, který má dítě svěřeno do výchovy, omezit v případě neshod, jež by mohly narušovat výchovu dítěte, druhého rodiče ve výkonu rodičovských práv."

dále se doplňuje odst. 4 v tomto znění:

„Zemře-li rodič, který má dítě ve výchově, přihlíží se při rozhodování o tom, kdo bude dále dítě vychovávat, k vůli zemřelého rodiče a k přání dítěte, pokud je to schopno posoudit."

Důvodová zpráva:

Vzhledem k tomu, že k opatřením ohledně dítěte je třeba dohody rodičů, kteří mají stejná práva a povinnosti, je v případě, že rodiče spolu nežiji, ať už z důvodu rozvodu či proto, že sňatek ne-uzavřeli, zapotřebí ze zákona omezit výkon rodičovských práv tomu z rodičů, který nemá dítě ve výchově. Na důvody opět odkazujeme v § 27, odst. 2, neboť i toto ustanovení je možné zneužívat proti zájmům dítěte k šikaně bývalého partnera. Rodič, který o dítě skutečný zájem nemá, odmítá dávat souhlas v zájmu dítěte, např. souhlas ke studiu, cestování apod., takže druhý rodič musí takový souhlas obtížně získávat v soudním řízení, které se zase neúčastí nesouhlasivšího rodiče zbytečně natahuje. Pokud jsou vztahy mezi rodiči dítěte na slušné úrovní a rodič má o dítě skutečný zájem, lze se s ním dohodnout bez soudního řízeni' a v zájmu dítěte, takže plynulost výchovy není narušována. V těchto případech pak rodiče jistě budou spolu opatření ohledně dítěte konzultovat. Nemá-li rodič o dítě skutečný zájem, je výkon rodičovských práv jen zneužíváním, které vede opět k neurotizaci dítěte i druhého rodiče.

Vzhledem k předchozímu odstavci, kdy rodič, jemuž dítě nebylo svěřeno do péče, o dítě skutečný zájem nemá, navrhujeme doplnit další odstavec pro případ smrti rodiče, jemuž dítě bylo svěřeno do péče. V tomto případě automaticky se dítěte má ujmout druhý rodič. Jestliže však tento rodič o dítě skutečný zájem neměl a nemá, bylo by proti zájmům dítěte, aby se dostalo z prostředí, na něž je zvyklé, např. u prarodičů, do prostředí, kde o ně zájem není. Proto by se při rozhodování o další výchově dítěte mělo přihlízet k jeho přání a k vůli zemřelého rodiče, pokud nějakou projevil. (Viz Úmluva čl. 3, odst.1 a čl. 12, odst. 1, 2).

20. § 66 odst. 1 se ruší a nahrazuje zněním „Osvojiteli dítěte mohou být manželé nebo samotná žena, zvláště jde-li o osvojení dítěte s handicapem."

Důvodová zpráva:

Máme zato, že jakákoliv rodina, tedy i neúplná, je pro emocionální, psychický i sociální rozvoj dítěte daleko lepší než pobyt v sebelepším kolektivním zařízení.

27. za § 86 se vkládá § 86a, který zní:

odst. 1. „Výživné pro každé dítě se sta-noví ve výši 20-25 % průměrného výdělku povinného rodiče. Při stanovení výživného se přihlíží také ke skutečným potřebám a věku dítěte, příjmovým a majetkovým poměrům obou rodiči, dalším vyživovacím povinnostem rodičů, vlastnímu výdělku rodičů. Ke státnímu vyrovnávacímu příspěvku a přídavkům na děti se nepřihlíží."

a dále se doplňuje odst. 2 ve zněni: „Celkový nárok na výživné nesmí být vyšší než 50 % výdělku povinného. Jsou-li rodiče povinni poskytovat výživné dvěma nebo více dětem, stanoví se výše výživné-ho tak, aby žádné dítě nebylo zvýhodněno vůči jinému."

a odst. 3 ve znění: „Výživné se stanoví pevnou částkou a procentuální sazbou."

Důvodová zpráva:

Máme za to, že již zákon o rodině by měl stanovit alespoň obecná pravidla pro stanovení výše výživného, aby dítěti byla zaručena slušná životni úroveň. Proto navrhujeme výši výživného stanovenou procentně ve vztahu k příjmu povinného rodiče. Vzhledem k tomu, že příjmy se pohybují v průběhu jednotlivých měsíců a nelze po každé změně žádat změnu výživného, navrhujeme, aby výživné bylo stanoveno jednak pevnou částkou (zaručená částka od povinného rodiče), jednak procentem z dalších pohyblivých příjmů tak, aby se výše výživného pohybovala stejně jako příjem povinného rodiče (odvislé na schopnostech povinného rodiče). Prováděcí předpis by pak stanovil event. maximální hranici výše výživného, pevnou částku s ohledem na věk dítěte, procentuální část apod. Posuzování výše výživného by tak bylo komplexnější a poskytovaná částka by více odpovídala potřebám dítěte i příjmům povinného rodiče. Státní vyrovnávací příspěvek a přídavky na děti dostávají všechny děti, pro-to by se k mm při stanovování výše výživného přihlížet nemělo.

28. § 89 dosavadní znění se označuje jako odst.l a doplňuje se odst. 2 tohoto znění:

„Ustanovení odst. 1 neplatí v případě, že povinný rodič dobrovolně neplní svou vyživovací a jinou povinnost k dítěti. Pak jeho povinnost přechází pouze na jeho předky, nikoliv na předky druhého rodiče."

Důvodová zprava:

V současné praxi, jestliže jeden z rodičů nepřispává na výživu dítěte, zejména proto, že nemá výdělek, rozděluje se jeho vyživovací povinnost na všechny 4 prarodiče bez ohledu na to, že např. prarodiče ze strany matky již tak rodinu podporují. Povinnost jednoho se tak rozdělila na 4 osoby. Navrhujeme proto, aby vyživovací povinnost nesplnivšího rodiče přešla pouze na jeho předky, nikoliv již na předky druhého rodiče.

29. § 92 odst. 1 první věta se ruší a nahrazuje zněním:

„Rozvedený manžel, který není schopen se sám uživit nebo který pečuje alespoň o jedno společné dítě do skončení povinné školní docházky a bez svého zavinění nedosahuje dostatečného výdělku, muže žádat od bývalého manžela, aby mu přispával na přiměřenou výživu podle svých schopnosti, možnosti a příjmů."

Důvodová zpráva:

Dosavadní ustanovení opět odpovídá teorii socialistického rovnostářství a snaze, aby náhodou někdo něco nezískal „bezpracně". Má se však na mysli „práce ve prospěch společnosti", za niž se již ne-pokládala péče o děti. Proto navrhujeme zrušit dosavadní znění a nahradit je novým, které by plně vystihovalo současnou situaci, kdy rodiče, kteří pečují o nezletilé děti, dosahuji bez zavinění nižších výdělků než by dosahovat mohli. Ztrátu dohánějí několika pracovními poměry, takže jsou vyčerpáni a nemají čas na péči o duševní rozvoj dětí v honbě za péčí hmotnou. Výdělky se snižuji i nemocností dětí, zkrácenou pracovní dobou, rozlišováním práce muže a ženy při stejném výkonu apod. Nižší výdělky rodiče, který má děti v péči, se pak přenášejí na nižší životní úroveň dítěte. Proto navrhujeme, aby rodiče pečující o děti povinné školní docházkou, měli právo na příspěvek od bývalého manžela, pokud nedosahují bez svého zavinění dostatečného výdělku odpovídajícího slušné životní úrovni, event. životního minima.

32. § 100 původní text se vypouští a nahrazuje textem:

„Nezletilým, o něž nemůže být dostatečně postaráno jinak, zejména neplní-li povinný rodič své vyživovací povinnosti v náležité výši, poskytuje obecní úřad ze státních prostředku zálohu na výživné ve výši stanovení zvláštním předpisem. Jestliže je to třeba, lze tento příspěvek poskytovat až do 26. roku věku dítěte."

Důvodová zpráva:

Nezletilé dítě se může dostat do situace, že povinný rodič neplní řádně vyživovací povinnost ať už vůbec, či v nedostatečné tečné výši a rodič, který má dítě v péči se často dostává do složité finanční situace. Soudní řízení je zdlouhavé, zvláště když povinný rodič je úmyslně protahuje, což mu benevolence občanského soudního řádu umožňuje nebo se nedostavuje pro nezdržování se v místě uváděného bydliště. Navíc je řízení před soudem neurotizující.

Proto navrhujeme, aby v případě, že příspěvek na životní náklady (tzv. výživné) není dostatečně placeno z jakýchkoliv důvodu, zejména protože povinny rodič nepracuje, úmyslně se vyhýbá svým povinnostem či není tzv. solventní z důvodu podnikatelské činnosti, převzal tuto povinnost stát, který by pak dlužníkovi poskytl jakousi „půjčku", kterou by pak povinný rodič státu splácel. Stát by už měl možnost vytvořit systém, jak dluh vymoci (např. by bylo prospěšné zavést vězení pro dlužníky, kde dlužník by byl tak dlouho, dokud by dluh neuhradil). Prvořadý zájem by měl být o zajištění dítěte tak, aby dítě netrpělo nouzí.


Našli jste potřebné informace a inspiraci? Provoz těchto stránek i další aktivity sdružení Spravedlnost dětem můžete podpořit nejen sponzorským darem, ale i SMS zprávou ze svého telefonu. Z tabulky vyberte výši poskytnuté částky a na telefonní číslo vedle ní odešlete SMS se slovem IUSTIN.

Cena SMS včetně DPH: 30 Kč - na tel. číslo: 900 06 30
Cena SMS včetně DPH: 40 Kč - na tel. číslo: 900 06 40
Cena SMS včetně DPH: 50 Kč - na tel. číslo: 900 06 50
Cena SMS včetně DPH: 79 Kč - na tel. číslo: 900 06 79
Cena SMS včetně DPH: 99 Kč - na tel. číslo: 900 06 99

Za podporu děkujeme.

Službu technicky zajišťuje Erika a.s., www.erika-as.cz, www.platmobilem.cz.


Našli jste potřebné informace a inspiraci? Provoz těchto stránek i další aktivity sdružení Spravedlnost dětem můžete podpořit sponzorským darem.

Tato stránka je vytvořena a hostována společností dbPro. Šíření obsahu s uvedením zdroje vítáno.