Novinky
Aktuálně
Události
Stížnosti Štrasburk
Právo
Judikatura
Rukověť kverulantova
Hledám své dítě
Rodinné právo
Dokumenty
Syndrom zavrženého rodiče
Střídavá péče
Film "Střídavka"
Literatura
Publicistika
Časopis
Číslo 1/94
Našim dětem
Přemýšlej
Maminkám
Fotoarchiv
Odkazy
Sponzorům
Skála hrůzy
Klub Střídáček

Justiční kanál
 
Diskusní fórum



TOPlist

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU CR

Nezletilá D., nar. 1986

D... s tátou
Nezletilá D., nar. ..... 1986,

s tátou o Vánocích 1992 ...

... a v následujících deseti letech !


leden 1993 - odchod matky s D.; otec jejich pobyt nezná, OPD odmítá pomoc; dceru našel až když začal obcházet pražské školy

30. září 1993 - rozvod; D. svěřena do péče matky, jejíž péče byla podle soudu "vždy perfektní" (dobře si toto hodnocení zapamatujme)

4. ledna 1994 - v řízení o úpravu styku D. s otcem se matka do protokolu vyjadřuje: "Mně se podařilo styku s otcem zatím zabránit. Jsem si vědoma toho, že o eventuálním zákazu styku rodiče s nezletilou může rozhodnout pouze soud. Přesto hodlám nadále do rozhodnutí soudu styku bránit."

duben 1994 - otec D. ústně i písemně upozorňuje sociální pracovnici Hrstkovou, že D. je proti němu doslova štvána, že je ohrožován její zdárný vývoj, že žije v prostředí, ze kterého vyšel již jeden člověk několikrát trestaný (bratr matky); OPD bez jakékoliv reakce

duben 1994 - znalecký posudek PhDr. Plášila:

Vyšetření: již když se zúčastnění dostavili, popisuje znalec, že nezl. demonstrovala obavy z přítomnosti otce, kvalita jejího prožitku však strachu neodpovídala. Při vyšetření na osobě matky ani otce nejsou psychiatrické nápadnosti, matka hovoří o tom, jak ji napadal, hovoří o exmanželovi negativně, sebe hodnotí nekriticky pozitivně. Otec pracoval jako řidič a v r. 1990 dostal ID ze zdrav. důvodů po úraze a má volno a je ochoten věnovat se dceři 24 hodin denně, manželka byla nezam. a doporučil a umožnil jí vystudovat VŠ. Po rozvodu se jej dcera ve škole lekla, protože jí namluvili, že zemřel... Ženu hodnotí přiměřeně, kriticky s ohledem na její nadměrnou konzumaci alkoholu a především na to, že ona a její rodina popouzí nezl.

Z pohovoru s nezl.: Ví, proč je tady, babička a máma jí říkaly, že musí sdělit, co dělal Mézl, že se jí schovával a když šli do obchodu mámě lezl do kabelky a matka se bránila dřevěnou deskou a praštila otce a on ji srazil na zem, on není její otec, protože se rodiče rozvedli.... ji samotnou nikdy otec nenapadl. Shodil babičku ze schodů, ale ona to neviděla... Máma říká, že otec je zlý člověk, ona si to máma myslí... Máma má všechny dobré vlastnosti, táta žádné dobré, jen špatné. Táta bil mámu... Nemají se rádi, protože táta se jí šťoural v peněžence a máma se dověděla, že měl 2 ženy a dvě děti... Mezl pije alkohol, všechno, na co přijde. Otce by vídat nechtěla... V kresbě Začarované rodiny otce nekreslí, ale dotazuje se, zda tam patří. Centrem kresby je paradoxně dědeček, který byl jinak minimálně zmiňován, jako jediná mužská figura. Ani v přímém kontaktu s otcem, který nonverbálně odmítá, neprožívá strach či úzkost. V současné době děvče otce odmítá, užívá rétoriku a argumentaci matky, i když většinou samo nebylo svědkem popisovaných údajných konfliktních událostí mezi otcem a matkou. Otce odmítá, ale ochotně si bere dárek. Matka dítěte se netají tím, že se od odchodu s dítětem od manžela snažila jejich styky minimalizovat, protože by znemožňoval dceři se soustředit, rušil by její integritu. Dítě otce verbálně odmítá, je však zřejmé, že za odmítnutím není skryt jen tlak blízkých, ale i minulá pozitivní zkušenost s otcem. Její chování postrádá znaky chování dětí, které byly dlouhodobě vystaveny agresím či podceňováním ze strany rodiče. Odmítání otce se obsahově (argumenty) i formálně (stylisticky) nápadně podobá výrokům matky. Vyšetření neprokázalo, že by muž nedovedl k dceři projevit dostatek citu a že by z tohoto důvodu byl jejich vztah poznamenán. Není pravděpodobné, že by agrese byla mužovým způsobem řešení problémů, případná agrese mohla být součástí dané rodinné situace. Mužovi je vlastní spíše zraňující ironie, možná extrémní tolerance. Matka dítěte muže odmítá z autority své matky, osobnostně je hodnocena jako nejistá, citově nezralá. Striktnost jejího odmítnutí celého manželství a styku dítěte s otcem, stejně jako snaha skrývat dítě před otcem, svědčí o tom, že kalkuluje se změnou chování dítětek otci.

Závěr: Bez ohledu na nynější vztah rodičů byl vtah dítěte a otce do r. 1993 pozitivní. Dívka je zpracovávána matkou proti otci, z otce má strach. Matkou a babičkou je rozmazlována, "vzorně se starají". Nezl. je spokojená i ve chvíli, kdy verbálně demonstruje svůj strach z otce. Škola sděluje, že se otec snažil navázat styk s dítětem a matka mu v tom bránila a aktivně ovlivňovala dceru proti němu. Výchovné možnosti otce nejsou omezené, limitujícím je však vzájemný vztah především s matkou matky, který je charakterizován jako vypjatě nesmiřitelný, vztah nezletilé k matce je bezvýhradný, nezletilá ji plně akceptuje, otce odmítá, toto odmítání však není založeno na vlastní negativní zkušenosti, argumentace odmítání vychází z popisu negativního chování otce k matce, nezletilá však sama uváděla, že nebyla svědkem všech a celých těchto událostí, v přítomnosti otce maximalizuje fyzickou distanci, její prožívání však není naplněno strachem nebo úzkostí, kontakt nezletilé s otcem byl v té době hodnocen jako bezprostřední. Styk s otcem by pro dítě mohl zpočátku znamenat ohrožení její duševní rovnováhy (jako zhoršení školního výkonu či zájmových aktivit), protože se poruší její loajalita s matkou. Styk s otcem by mohl být proto zpočátku realizován 1x za 14 dní na půdě poradenského zařízení za přítomnosti odborníka, později by měl být styk rozšířen a po uplynutí adaptačního období by měl získat fixní tvar.

20. října 1994 - soudce Charvát rozsudkem upravuje styk D. s otce na 2 hodiny za měsíc v přítomnosti Mgr. Macka v D-centru v Praze 5

16. března 1995 - rozsudek odvolacího soudu, kterým byl styk rozšířen na 2 x 2 hodiny za měsíc, opět za "garance" Mgr. Macka

v průběhu roku 1995 - matka styky úspěšně maří, dceru dále proti otci popouzí; Mgr. Macek svou "garanci" úspěšně sabotuje i vlastní opakovanou neúčastí

otec podává návrhy na výkon rozhodnutí - uložení pokut matce a odnímání dcery na soudem určenou dobu

uložena pokuta 500,- korun jako symbolické gesto, odvolacím soudem zrušena

srpen 1995 - otec podává OPD návrh na uložení výchovného opatření, tj. napomenutí matky pro narušování řádné výchovy D.; OPD návrh ignoruje, otcův návrh ve správním řízení neprojedná; trestní oznámení státním zastupitelství odpálkováno - podrobnosti na www.iustin.cz; zákony jsou otevřeně a úspěšně porušovány

říjen 1995 - soudkyně "JUDr." Krausová zahajuje řízení o novou úpravu styku, neboť D-centrum "garanta" Macka bylo uzavřeno; matka podává návrh na zákaz styku D. s otcem

roky 1995 až 1997 - otec se dožaduje vydání rozhodnutí o předchozích návrzích na pokutování matky - marně; stěžuje si předsedkyni soudu na průtahy v řízení - marně; pravidelně upozorňuje OPD na poškozování svého dítěte - marně

březen 1997 posudek znalců PhDr. Vymětala a MUDr. Stibrala:

Znalci de facto potvrdili posudek předchozí, když jednoznačně konstatovali:
- nezl. netrpí duševní poruchou, zcela se identifikuje s matkou, otce aktivně odmítá, ale neprožívá jej s úzkostí či strachem (při konfrontaci se otec k dceři chová s porozuměním a empaticky, strach z otce se u dcery neprojevuje.
- otec bez psychopatologie, - matka bez psychopatologie; zaujímá k bývalému manželovi nesmiřitelně odmítavý postoj

Odpověď na otázku 1, zda styk otce s nezl. může ohrozit fyzické či psychické zdraví dítěte: Styk nezletilé s otcem nemůže ohrozit její fyzické a psychické zdraví za předpokladu, že matka dceru na styk s otcem řádně psychicky připraví, otec není osobou, kterou by bylo nutné z výchovného vlivu na nezletilou vyloučit či jej v jeho otcovských právech nějak krátit, naopak nezletilá žije v prostředí otci velmi nepříznivě nakloněném, přejímá matčino negativní hodnocení otce, odmítá ho, přičemž odmítání není zakotveno emočně a doprovázeno strachem, úzkostí. To je změnitelné jen další pozitivní zkušeností s otcem, čehož podmínkou je příprava dítěte matkou na setkávání s pravidelnou realizací vzájemných kontaktů. Nezletilá se identifikuje s matkou, matka ji proto může dobře ovlivnit v jakémkoli směru: pokud by matka dítě nevedla k pozitivnímu vztahu k otci, dítě by pravděpodobně prožívalo v rámci kontaktů s otcem vnitřní rozpory, které by mohly vést k neurotizaci dítěte.

Odpověď na otázku 2, posoudit, zda péče některého z rodičů je pro duševní zdraví dítěte vhodnější. V současnosti je pro duševní zdraví dítěte vhodnější péče matky, která se osvědčila, protože u dítěte neshledali psychopatologii - dítě se zdravě vyvíjí. Ke zcela harmonickému rozvoji dítěte je však žádoucí, aby nalezlo pozitivní vztah k otci.

V případě pozitivního vedení nezletilé ve vztahu k otci ze strany matky by dítě mohlo změnit bez dalšího svůj postoj k otci, v případě nevedení matkou k pozitivnímu vztahu nezletilé k otci by nezletilá nejspíše prožívala v rámci kontaktů s otcem vnitřní rozpory, jež byl mohly vyústit v neurotizaci dítěte.

5. května 1997 - nový rozsudek o úpravě styku + stanovení dohledu nad D. (po dvou letech, kdy soud nevydal ani předběžné opatření, aby se otec s dcerou mohl vídat, matka ve styku bránila za benevolence soudu i OPD)

14. května 1997 - soudkyně Krausová po dvou letech od podání návrhů otce na pokutování matky za zmařené styky rozhoduje tak, že se pokuty neukládají; jde o otevřenou podporu hanebností, otec z vůle soudu vystaven zvůli matky

11. listopadu 1997 - odvolací soud mění úpravu styku s odůvodněním: "Je to právě matka, na níž leží jedna ze stěžejních výchovných úloh, a sice vést nezletilou k pozitivnímu vztahu k otci a připravit ji na styk bez ohledu na kvalitu vzájemných vztahů rodičů dítěte. Nechuť nezletilé nemůže být vzhledem k jejímu věku důvodem k tomu, aby se otec nemohl s dcerou stýkat a uplatňovat tak své výchovné působení. … Z provedených důkazů a postojů matky je zcela zřejmé, že matka v tomto směru své výchovné působení nezvládá ... jde o vážný výchovný nedostatek ze strany matky. ... Kdyby se přístup matky v tomto směru nezměnil, mohlo by být její jednání hodnoceno jako neplnění rodičovských povinností a zneužívání rodičovských práv, které by ve svých důsledcích mohlo vést k rozhodnutí soudu o změně výchovy, pro které zatím odvolací soud neshledal důvody. … Celé řízení je vyvoláno právě kvůli jejímu nesprávnému výchovnému působení, které se týká utváření vztahu nezletilé k otci." (Jenže přes vše vyřčené matka dostává další příležitost a prostor pro své hanebnosti.)

roky 1997, 1998 - matka rozsudek o úpravě styku otevřeně ignoruje, dokonce i OPD "zjistilo", že matka nejedná správně: "D. není absolutně připravena pro styk s otcem a není výchovou vedena k respektování otcovské autority."; OPD navrhuje zahájení řízení o změně výchovy a svěření D. do péče otce

otec podává návrhy na výkon rozhodnutí - marně; stěžuje si na průtahy v řízení - marně

soudkyně Krausová se nechává vyloučit - její manžel, tehdejší předseda krajského soudu byl kárně potrestán ministrem spravedlnosti pro poškozování právního zástupce otce; později se v tisku objevila zmínka, že také soudkyně Krausová používala titul "JUDr." neoprávněně - vskutku tedy povedená soudní rodinka!

září 1998 - výslech D. novou soudkyní Novou - nezákonný postup, bez přítomnosti otce a jeho zástupce, těm ve výkonu procesních práv bránila justiční stráž, u výslechu místo nich další soudkyně (?) a jakási "psycholožka obvodního úřadu" (!)

21. září 1998 - soudkyně Nová ukládá pokutu matce ve výši 34 000,- korun ale i zahajuje řízení o nové úpravě styku - staré se neplní, tak místo jeho účinného vynucování se vytvoří další právní nejistota

ještě v roce 1998 - vykrádání spisu v opatrovnické kanceláři soudu - odstraňování nehodících se otcem založených odborných článků a publikací, m.j. i metodické pomůcky MPSV Syndrom zavrženého rodiče

otec podává další návrhy na výkon rozhodnutí pokutováním matky a odnímáním D. - dodnes (!) o nich není nijak rozhodnuto

otec podává dvakrát ústavní stížnost, neboť soudy při nepokutování matky nerespektovaly ani vlastní rozsudek, kterým jsou bezvýjimečně vázány - stížnosti odmítnuty bez projednání s průhlednými záminkami "uceleného prázdninového programu" D., který by několik hodin za měsíc strávených s tátou narušilo (?) - matka v ignorování rozsudku tedy otevřeně podporována už i Ústavním soudem (!)

březen 1999 - otec vznáší námitku podjatosti soudkyně Nové pro trvalé poškozování jeho osoby - nevyloučena

rok 1999 - OPD v rámci svého dohledu soudu opakovaně sděluje, že matka dceru nepředává a neplní své povinnosti - soud nereaguje

roky 1999 až 2002 - soud nečiní žádné úkony (podle čl. 90 Ústavy jsou soudy povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným postupem poskytovaly ochranu právům!), soud se pouze snaží otce zbavit jeho právního zástupce - neúspěšně; nakonec se sama vylučuje soudkyně Nová

květen 2001 - matka odsouzena pro trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle § 171 odst. 3 trestního zákona; trestní soud vzal za přitěžující okolnost dlouhodobé popouzení D. proti otci; D. ve své výpovědi ventiluje jen svou nenávist; v průběhu trestního řízení vychází najevo, že matka byla odsouzena již v minulosti pro krádež (vzpomeňme na jejího také trestaného bratra)

další trestní stíhání matky pro pokračující trestnou činnost již státní policie a státní zastupitelství odmítá - v podmínce znovu odsouzená matka by musela jít do vězení a to státní struktury nehodlají připustit!

11. listopadu 2002 - znovu se vynořivší soudce Charvát nařizuje vypracování ústavního znaleckého posudku ke zjištění, zda se u D. rozvinul syndrom zavrženého rodiče, zahajuje řízení o nařízení ústavní výchovy D. a zároveň nařizuje předběžné opatření, podle kterého má matka D. předat do péče diagnostického ústavu s tímto odůvodněním: "Je dostatečně osvědčeno, že nezletilá otce naprosto nerespektuje, odmítá jej, odmítá se podrobit soudem nařízené úpravě styku. To je v naprostém rozporu s ust. § 35 zákona o rodině, kde se praví, že dítě je povinno svého rodiče ctít a respektovat. … Soudními znaleckými posudky bylo dostatečně prokázáno, že v osobnosti otce není nic tak závažného, co by mohlo ohrozit zdraví nezletilé. … Program styku je věcí otce, nikoliv nezletilé. … Ignorování soudních rozhodnutí a zákona o rodině nezletilou svědčí o tom, že její výchova je vážně ohrožena a narušena. Nezletilá již není malé dítě aby nevěděla, že zákon a soudní rozhodnutí je třeba ctít, i kdyby byly nakrásně špatné (dura lex sed lex). … Je dále osvědčeno, že výchova nezletilé je ohrožena a narušena i v jiném směru. Z původně dobré žákyně se stala v posledním školním roce žákyně zcela podprůměrná. … Za přípravu nezletilé do školy odpovídá matka, ta ovšem zjevně své povinnosti nezvládá, je-li výsledek takový. Nezvládá ani své další rodičovské povinnosti, zejména povinnost vést dítě k úctě k druhému rodiči a k plnění povinností dítěte k rodiči dle § 35 zákona o rodině. Svou nechutí k otci se matka nijak netají a to ani před nezletilou. … Soud dospěl k závěru, že v dané chvíli již není možné, aby nezletilá zůstala v prostředí, kde j ejí výchova je takto ohrožena a narušena. Je třeba, aby byla převedena do prostředí jiného, kde lze očekávat, že bude k plnění svých povinností vedena, a to dnes již odborně... Otec bude mít možnost nezletilou v diagnostickém ústavu navštěvovat, a to i nad rámec styků, jak jsou upraveny dosud."

Soudce Charvát půl hodiny po dvanácté najednou ví, co je dobré a co ne. Škoda, že to on a jeho kolegyně nevěděli před deseti lety a po celých těchto dlouhých deset let ignorovali varování otce - vzpomeňme jen na "vždy perfektní matčinu výchovu"!

3. prosince 2002 - předběžné opatření soudce Charváta ruší soudkyně odvolacího soudu a věc soudci Charvátovi odnímají (!) se zdůvodněním: "Fakt, že nezletilá se s otcem nestýká, sama o sobě nemůže být důvodem pro její umístění do Diagnostického ústavu. Rovněž tak poukaz na to, že ignoruje ona (zvýrazněno soudkyněmi) soudní rozhodnutí stěží může obstát, neboť těmito rozhodnutími ji žádná povinnost uložena nebyla. Ohledně styku bylo rozhodnuto soudním rozhodnutím, kde bylo rozhodnuto o oprávnění otce se s nezletilou stýkat a o povinnosti matky nezletilou otci v určenou dobu předat, avšak žádná povinnost nezletilé uložena nebyla (zvýrazněno soudkyněmi). Poukaz soudu prvního stupně v této souvislosti na ust. § 35 zákona o rodině je zcela nepřípadný a nemůže sloužit jako odůvodnění pro závěry, proč má být nezletilá umístěna do ústavu. ... Soudce zcela přehlédl vývoj vztahů rodičů, obsah spisu, jejich podání, jejich postoje a zejména to nejdůležitější, zájem nezletilé (zvýrazněno soudkyněmi), která je již na prahu zletilosti a kdy její výchova je skončena …. Odvolací soud při svém rozhodování se řídil jen jediným hlediskem a tímto je hledisko zájmu nezletilého dítěte, nikoliv zájem rodičů, a závěry soudu prvního stupně, že výchova nezletilé je ohrožena a narušena postrádají skutkové závěry…." (!!!!!!!!!!!!)

Takže tedy hrubá patologie je jménem republiky vydávána za "zájem dítěte"! Soudkyně Chaloupková, Čechurová a Zachystalová div že matku Dity a její výchové metody neobdivují, div že jí nestavějí pomník!

podzim 2003 - D. odsouzena jako mladistvá pro trestný čin krádeže.

Státní struktury tak úspěšně zlikvidovaly vztah mezi dítětem a jeho otcem, okradli je o společný život a daly zářný příklad dalšímu následování. Rozklad společnosti se šíří přímo z justičních paláců. Dnes se zmanipulované děti zbavují svých rodičů, zítra jiné děti budou posílat na eutanázii kohokoliv staršího, kdo jim bude překážet. Ještě je čas tomu zabránit!

Dobře si je pamatujme, příště mohou škodit každému z nás!

sociální pracovnice Hrstková
soudci a soudkyně Charvát, Krausová, Nová, Chaloupková, Čechurová, Zachystalová
předsedkyně soudu Červinková
soudci Ústavního soudu Čermák, Varvařovský, Zarembová
státní zástupkyně Tichá


Našli jste potřebné informace a inspiraci? Provoz těchto stránek i další aktivity sdružení Spravedlnost dětem můžete podpořit sponzorským darem.

Za podporu děkujeme.

Tato stránka je vytvořena a hostována společností dbPro. Šíření obsahu s uvedením zdroje vítáno.