Novinky
Aktuálně
Události
Stížnosti Štrasburk
Právo
Judikatura
Rukověť kverulantova
Hledám své dítě
Rodinné právo
Dokumenty
Syndrom zavrženého rodiče
Střídavá péče
Film "Střídavka"
Literatura
Publicistika
Časopis
Číslo 1/94
Našim dětem
Přemýšlej
Maminkám
Fotoarchiv
Spojení
Odkazy
Sponzorům
Skála hrůzy
Klub Střídáček

Poradna

SLUŠNÝ ROZVOD

Justiční kanál
 
Diskusní fórum



TOPlist

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU CR

K výkonu rozhodnutí o výchově nezletilých dětí VII

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. 5 Co 2662/99-385 ze dne 23. 11. 1999

"Usnesení soudu prvého stupně se potvrzuje."

Napadeným usnesením soud prvého stupně uložil matce k vymožení styku otce s nezletilou Hanou B...... a nezletilou Veronikou B...... pokutu ve výši 1500,- Kč, splatnou do patnácti dnů od právní moci usnesení na účet Okresního soudu v Písku.

Své rozhodnutí okresní soud odůvodnil tím, že styk otce s dětmi se dlouhodobě neuskutečňuje ani poté, co matce byla uložena pokuta v částce 1300,- Kč, což bylo potvrzeno odvolacím soudem. Jedním z důvodů neuskutečňování styku otce s dětmi je podle okresního soudu dlouhodobé ovlivňování dětí matkou proti otci. I když existuje i důvod další, přispívá chování matky k nedobré situaci, kdy není dlouhodobě plněno rozhodnutí soudu. Okresní soud vycházel i ze znaleckého posudku podaného v řízení o zákaz styku otce s nezletilými dětmi.

Proti tomuto usnesení se matka včas odvolala. Namítala, že především z výslechu znalců vyplynulo, že není pouze vinou matky, že děti odmítají styk s otcem. Dle odvolání matka učinila vše, co bylo v jejích možnostech, aby přiměla dcery ke styku s otcem. Poukazovala v tomto smyslu na výslech svědkyně S...... a na to, že navštěvovala dětskou psychiatričku MUDr. V...... i psycholožku Mgr. L......, aby bylo na dcery působeno ve výše uvedeném směru. Podle matky nelze vinu za současný stav svalovat na jednoho z rodičů a není správné pokutovat ji za něco, co není pouze její vinou a co sama nemůže ovlivnit. Žádala, aby napadené usnesení bylo změněno tak, že pokuta se jí neukládá.

Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení podle § 212 odst. 1 písm. a) o.s.ř., aniž by bylo nutno nařizovat odvolací jednání (§ 214 odst. 2 písm. c) o.s.ř.).

Odvolání matky není důvodné.

Okresní soud postupoval zcela v souladu s ustanovením § 273 odst. 1 o.s.ř., podle kterého, zůstane-li výzva předsedy senátu podle § 272 odst. 2 bezvýsledná, ukládá předseda senátu tomu, kdo neplní dobrovolně soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o výchově nezletilých dětí, popřípadě o úpravě styku s nimi, postupně pokuty. Jednotlivé pokuty nesmějí přesahovat 2000,- Kč a připadají státu.

Matka byla v průběhu neuskutečňování styku, od roku 1996 několikrát vyzývána, aby se podrobila soudnímu rozhodnutí o úpravě styku a byla poučována o tom, že pokud tak neučiní, budou jí ukládány pokuty. V jednom případě jí již pokuta pravomocně uložena byla, ašak matka, jak vyplývá z obsahu spisu, se soudnímu rozhodnutí nemíní podrobit. Přitom její jednání, které znalci charakterizovali jako dlouhodobé ovlivňování dětí proti otci, je nepochybně jednou z příčin neuskutečňování styku otce s nezletilými dětmi. Skutečnost, že další příčinou je i způsob vymáhání styku s otcem, když samotné vymáhání je zcela zákonné, nemůže být důvodem pro to, aby matce pokuta nebyla uložena. Je to právě matka, která děti má svěřeny do své výchovy a je především na ní, aby svou výchovu uplatňovala i ve směru vedení dětí k respektování otce a úctě k otci. Lze odkázat i na judikát Ústavního soudu III. ÚS 125/98. V uvedeném judikátu se hovoří o tom, že řádná výchova nezletilých dětí po rozpadu rodiny vyžaduje od obou rodičů přiměřený a odpovědný přístup nejen k sobě navzájem, ale především a zejména též péči o citový, rozumový a mravní vývoj dítěte. Po rozpadu rodiny s nezletilými dětmi nejen etika příbuzenských vztahů, ale i zákon zavazuje děti k povinnosti své rodiče ctít a respektovat (§ 35 zákona č. 94/1963 Sb. ve znění zákona č. 91/1998 Sb.), zatímco rodičovská zodpovědnost je přikázána oběma rodičům (§ 34 zákona o rodině).

Právní závěr Ústavního soudu znamená, že matka, která má dítě svěřeno do výchovy, je v rámci své rodičovské zodpovědnosti povinna pečovat o nezletilé dítě mimo jiné i tak, aby byl zajištěn jeho citový, rozumový a mravní vývoj. Musí vést děti k povinnostem, které jim ze zákona náleží. Z ustanovení § 35 zákona o rodině vyplývá povinnost dítěte své rodiče ctít a respektovat. I k této povinnosti proto musí matka své děti vést bez ohledu na vztahy, které existují mezi ní a druhým rodičem. Pokud tak nečiní, nedává před dětmi najevo svoje přání, aby se děti s otcem stýkaly a naopak nechává pouze na dětech, aby samy zaujaly stanovisko ke styku s otcem, neplní řádně svou povinnost ve výchově nezletilých dětí. Jestliže je důsledkem takového jejího chování neuskutečňování styku otce s dětmi, je na místě ukládání pokut matce ve smyslu § 273 odst. 1 o.s.ř..

Na adresu matky je nutno uvést, že nestačí za současné situace pouhé vysvětlování ze strany matky o nutnosti styku s otcem, ale je potřeba, aby matka před dětmi dala najevo své přání, aby se děti s otcem stýkaly, a to tak, aby jako opravdové přání děti její stanovisko také chápaly.

Vzhledem ke shora uvedenému odvolací soud napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. potvrdil.


Našli jste potřebné informace a inspiraci? Provoz těchto stránek i další aktivity sdružení Spravedlnost dětem můžete podpořit sponzorským darem.

Za podporu děkujeme.

Tato stránka je vytvořena a hostována společností dbPro. Šíření obsahu s uvedením zdroje vítáno.