Novinky
Aktuálně
Události
Stížnosti Štrasburk
Právo
Judikatura
Rukověť kverulantova
Hledám své dítě
Rodinné právo
Dokumenty
Syndrom zavrženého rodiče
Střídavá péče
Film "Střídavka"
Literatura
Publicistika
Časopis
Číslo 1/94
Našim dětem
Přemýšlej
Maminkám
Fotoarchiv
Spojení
Odkazy
Sponzorům
Skála hrůzy
Klub Střídáček

Poradna

SLUŠNÝ ROZVOD

Justiční kanál
 
Diskusní fórum



TOPlist

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU CR

K uložení výchovného opatření podle § 43 zákona o rodině

Rozhodnutí Úřadu městské části Praha 10, odboru sociálního, sp. zn. SZ P10-012105/2012 ze dne 7. 3. 2012

Matce nezletilého, Z. V., nar. xxxxx, se ukládá napomenutí.
Nad nezletilým E. V., nar. xxxx 2005, se stanoví dohled.

Z odůvodnění:

Ve správním řízení, které bylo zahájeno dne 9. 1. 2012 na návrh otce nezletilého, byl dne 16. 1. 2012 nezletilému s ohledem na kolizi zájmů, kdy v tomto řízení jej nemůže zastoupit ani jeden z rodičů, ustanoven opatrovník dle § 32 odst. 2 písm. a) správního řádu, dále byly shromážděny listinné důkazy, dne 21. 2. 2012 proběhlo ústní jednání a dne 27. 2. 2012 seznámení s podklady vedoucími k rozhodnutí.

(...)

Po provedeném řízení a po celkovém posouzení předložených důkazů dospěl správní orgán k názoru, že návrh otce na napomenutí matky nezletilého a na stanovení dohledu nad nezletilým je důvodný.

Z řízení vyplynulo, že rodiče jsou dosud manželé, ale společnou domácnost nevedou od září 2011, kdy se otec odstěhoval. Od této doby pečuje matka o nezletilého E. sama. Po rozchodu rodičů styk otce s nezletilým synem probíhá ve zcela nedostatečném rozsahu a jen za podmínek, které si matka sama stanovuje, ač má otec zájem o pravidelný a zcela běžný rozsah styku se svým synem.

(...)

Z tvrzení matky vyplývá, že nezletilý E. si styk se svým otcem nepřeje, že se ho bojí a ona je povinna syna před otcem chránit a otci tedy navrhuje takový rozsah styku, jaký si sám nezletilý přeje. Za odpovídající proto považuje styk v rozsahu 2x měsíčně a to o víkendu odpoledne. Z projevů a chování E. usuzuje, že nezletilý sám nemá zájem o styk s otcem a že je rád, když otec na setkání nedorazí.

Otec je toho názoru, že řádná výchova nezletilého E. je matkou vážně narušována, a to dlouhodobě. Uvedl, že matka dlouhodobě nezajišťuje, a to zcela svévolně, jeho podíl na výchově nezletilého syna a tím porušuje synova ústavně zaručená základní práva a nezajišťuje jeho základní potřeby, a to nejen při naplňování rodinného vztahu s otcem, ale také s dalšími příbuznými z jeho strany. Dále poznamenal, že po dobu 9 měsíců byl s nezletilým E. na rodičovské dovolené a bez problémů o něj pečoval.

Z pohledu správního orgánu je naprosto nepřijatelné, aby byl otci umožňován kontakt s nezletilým v takto omezené míře (na několik hodin v průběhu jednoho odpoledne 1 x za 14 dní o víkendu) a za přítomnosti další osoby (matky) a v termínech určených jednostranně matkou. Za situace, kdy poměry nezletilého E. dosud nebyly pravomocně upraveny a nebylo rozhodnuto o tom, který z rodičů bude do budoucna dítě vychovávat, matka svým postojem a chováním dlouhodobě znemožňuje právo otce na styk s nezletilým synem a současně i právo nezletilého na výchovu oběma rodiči, tedy i otcem.

Matka, která je nyní přímou vychovatelkou nezletilého E., si musí uvědomit, že dle zákona o rodině oběma rodičům náleží rovným dílem rodičovská zodpovědnost, což je souhrn práv a povinností mimo jiné při péči o nezletilé dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj. Výchovu dítěte lze chápat jako velmi obsáhlý komplex vztahů, jejichž základem je usměrňování a řízení jednání dítěte, jeho chování, postojů, poslušnosti a odpovědnosti, schopnosti rozhodování, schopnosti citu a empatie, a samozřejmě jeho vzdělání a získávání potřebných informací.

Dle zmiňovaného zákona o rodině mají také být rodiče svým osobním životem a chováním příkladem svým dětem. Řádnou výchovu syna matka narušuje už jen tím, že nechá samotného E. rozhodovat o tom, zda se bude a v jakém rozsahu stýkat se svým otcem. Tímto zcela jednoznačně deformuje osobnost nezletilého a vytváří u něj mylnou představu, jak se má dítě chovat ke svému rodiči. Svým chováním a přístupem dává synovi špatný příklad pro jeho budoucí život, kdy sám nezletilý bude pravděpodobně také někdy rodičem a jeho výchovné předpoklady by mohly být takovým působením matky výrazně ovlivněny či narušeny. I z poznatků vývojové psychologie vyplývá, že pro zdárný vývoj dítěte je potřebné, aby dítě po rozchodu rodičů neztratilo pozitivní vztah k oběma rodičům. Každý z rodičů (ale i jeho sociální okolí) totiž může dítěti předat jiné hodnoty, které mu budou do budoucna prospěšné.

Je tedy na matce, která při ústním jednání uvedla, že umí řídit jednání nezletilého syna, když je to potřeba, aby přehodnotila svůj dosavadní postoj ke styku otce s nezletilým, na syna vhodně výchovně působila, motivovala jej a řádně připravovala ke styku se svým otcem a zejména, aby v dostatečné míře a pravidelně styk otce s nezletilým E. umožňovala.

(...)

S ohledem na výše uvedené má správní orgán za osvědčené, že zájem na řádné výchově nezletilého E. vyžaduje, aby prozatím byla učiněna výchovná opatření, neboť taková opatření budou jednoznačně v jeho prospěch.

Správní orgán proto návrh otce na napomenutí matky a na stanovení dohledu nad nezletilým shledal po zhodnocení všech důkazů důvodným a rozhodl jak výše uvedeno. V rámci stanoveného dohledu pak bude sledovat vývoj nezletilého a povede matku k řádnému plnění rodičovské zodpovědnosti.


Našli jste potřebné informace a inspiraci? Provoz těchto stránek i další aktivity sdružení Spravedlnost dětem můžete podpořit sponzorským darem.

Za podporu děkujeme.

Tato stránka je vytvořena a hostována společností dbPro. Šíření obsahu s uvedením zdroje vítáno.